Australský trh s pivem

Pivo má v Austrálii prominentní postavení mezi alkoholickými nápoji, přestože víno zaznamenává větší spotřebu. Tradiční spotřeba piva odráží živou pivní kulturu, i když v posledních dekádách je zaznamenán trend k oblibě středně silných a méně alkoholických piv a objem vypitého piva se rovněž snižuje. Ale je patrný příklon k řemeslným pivům a prémiovým značkám a jejich podíl na spotřebě stále roste.

Tradičně byl australský trh s pivem vysoce koncentrovaný a většinou produkovaný pro místní spotřebu. Mezi tři hlavní hráče v tomto odvětví patří skupiny SABMiller, Lion Nathan a Coopers, které tradičně vyrábí pivo s plnou sílou, které dominuje trhu s 88 % veškerého prodaného piva. Pivo vyráběné v Austrálii je převážně konzumováno na australském trhu. Celkový trh s pivem dosáhl v roce 2024 objemu 35 mld. australských dolarů (AUD), což reprezentuje zhruba 500 mld. CZK, s očekávaným průměrným ročním přírůstkem 2,7 %.  Produkce činila 14,5 mil. hektolitrů piva.

Na trhu naleznete rozmanitý výběr druhů piv od stoutu až po ležák a mnoho druhů řemeslných piv, jejichž obliba roste. To je vidět i na růstu počtu řemeslných pivovarů, kterých je nyní v Austrálii zhruba 770, přičemž velkých a středních 350. Popularita řemeslných minipivovarů enormně roste. Ročně řemeslné pivovary vyprodukují pivo v hodnotě 370 mil. AUD/5 240 mil. CZK s ročním přírůstkem zhruba 10 %. Prodej řemeslného piva tvoří 5 % z celkového prodeje piva a jeho podíl stále roste. Ingredience k výrobě piva si v Austrálii zajišťují z místních zdrojů, produkují výborný ječmen a slad, pěstují i chmel. Ale prémiové značky a řemeslné pivovary se stále obrací na dodavatele chmele z Evropy, včetně českého tradičního chmele z Žatecka. 

V roce 2024 celkový český vývoz agrární produkce do Austrálie dosáhl objemu 447 mil. CZK, z toho pivo činilo 17, 2 mil. CZK (Budvar, Rakovnický pivovar, omezeně Plzeňský Prazdroj) chmel téměř 10 mil. CZK a slad 370 tis. CZK. Největší objem zaznamenal vývoz pekařského zboží v objemu 180 mil. CZK.

Incomingová mise v oblasti pivovarnictví na podporu českého exportu agrárních komodit

Incomingová mise v oblasti pivovarnictví uspořádaná Ministerstvem zemědělství ČR ve spolupráci s Velvyslanectvím ČR v Canbeře a Velvyslanectvím ČR Ottawě zareagovala na nové trendy australského trhu s pivem, které upřednostňují kvalitní pivo z malých řemeslných pivovarů, které využívají kvalitní suroviny a technologie. Cílem projektu bylo seznámit zahraniční partnery přímo na místě s produkcí komodit a technologií k výrobě piva a poznat význam pivní kultury pro naši zemi. S produkcí chmele se detailně seznámili v Žatecké oblasti, kde navštívili firmy TOP HOP, Bohemian Hop a Arix, z nichž některé již chmel do Austrálie vyváží. Dále si zahraniční delegace prohlédla produkci sladu v pivovaru Ferdinand a s českými technologiemi pro minipivovary se seznámila ve firmě Bucher Denvel. Technologie na stáčení piva firem RAVECO a CHEOPS si partneři prohlédli přímo v provozu pivovaru Rebel v Havlíčkově Brodě. Pivovarnické technologie Pacovských strojíren a firmy Nerez Cidlina viděli hosté v provozech dalších pivovarů. Od největšího Plzeňského pivovaru, kde hovořili s legendárním sládkem panem Václavem Berkou, který je provedl i experimentálním pivovarem Elektrárna v budově bývalé výroby elektřiny, přes Budějovický Budvar se sládkem Adamem Brožem a pivovar Bernard Humpolec s nádherným příběhem znovuzrození pivovaru, až po malé pivovary v České zemědělské univerzitě (školní minipivovar Jeník), pivovar U Fleků nebo řemeslný pivovar Pioneer v Žatci. A tradiční kulturu točení piva (hladinka, šnyt, mlíko) se učili v provozovnách Lokál a Pult v Praze pod dohledem Institutu Pivo. Ovšem vyvrcholením ukázky podávání piva byla návštěva firmy LUKR v Plzni, kde republikový mistr v točení piva Ondřej poskytl jak výklad, tak lahodný nápoj ve všech variantách. A dokonce soutěž v pití “mlíka”, kdy jeho souboj se sládkovou z USA skončil remízou.

Pozitivní reakce zahraničních účastníků mise

Projekt poskytl jeho účastníkům excelentní možnost seznámit se s tradiční výrobou českého spodně kvašeného piva, navštívili nejznámější české pivovary a současně poznali silnou kulturu piva naší země. Jednání s výrobci chmele, ječmene i technologií a navázání přímých kontaktů jistě přispěje k dalšímu růstu exportu českých agrárních komodit do zahraničí, včetně Austrálie.

Australskou delegaci tvořilo 8 zástupců z 6ti minipivovarů. Jejich zájem se soustředil zejména na žatecký chmel. S ohledem na minimalizaci dopravních nákladů se všech 6 pivovarů dohodlo na jednotné objednávce chmele, kterou si v Austrálii rozdělí. Přímo u výrobce si tři pivovary zakoupily ventily na stáčení piva firmy LUKR a jeden z účastníků zvažuje zakoupení technologie firmy Bucher Denwel.

Další česká stopa na australském trhu s pivem

A jako perličku na závěr můžeme uvést, že jeden z australských účastníků, Peter Bradley z pivovaru The Suburban Brew, má již zkušenost s produkcí spodně kvašeného ležáku plzeňského typu. Z podnětu Velvyslanectví ČR v Canbeře připravili v Adelaide ve spolupráci s českým sládkem ležák s charakteristickou hořkou chutí piva plzeňského typu. Světlý ležák dostal název Velvet na počest výročí Sametové revoluce, další Čech žijící v Austrálii navrhl atraktivní etiketu s českými motivy. A výsledkem bylo pivo, které ochutnal a pochválil prezident České republiky Petr Pavel při slavnostním otevření nové budovy Velvyslanectví ČR v Canbeře v listopadu m.r.

Milan Vágner, ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Canbeře