Systém organizace státní správy a samosprávy v Rumunsku se poněkud liší od českého modelu. To občas v praxi působí (hlavně při setkáních představitelů ČR a Rumunska) nemalé potíže, neboť působnost jednotlivých orgánů nebo funkcionářů si navzájem neodpovídá. Nelze např. automaticky tvrdit, že protějškem krajského hejtmana je prefekt atp., ale je vždy třeba zkoumat, které činnosti v rámci státní správy (samosprávy) ten který funkcionář podle zákona vykonává. Zároveň nelze automaticky používat k překladu názvu jednotlivých funkcí či orgánů jejich zdánlivé rumunské protějšky a naopak. V následujícím textu bude proto přiblížen rumunský systém tak, aby mohly jak české správní či samosprávné orgány tak čeští podnikatelé nalézt a oslovit správnou osobu nebo orgán.

Rumunsko se administrativně dělí na 41 žup (krajů) - rumunsky judeţ (čti "žudec" ) - a hlavní město Bukurešť - viz mapa.

Na lokální úrovni můžeme v Rumunsku nalézt 2686 obcí - comuna ("komůna") a 267 měst - oraş ("oraš"). V rámci měst mají ještě specifické postavení některá větší města, která jsou důležitými ekonomickými a urbanistickými centry s nejméně 15.000 obyvateli. Je jich 103 a nazývají se municipiu (" munyčípiu")

I) ŽUPA

Na úrovni župy se správa dělí mezi prefekta (a jím vedenou prefekturu) na jedné straně a župní radu - consiliul judeţean ("konsíliu žudecean") a jejího předsedy - preşedinte (" prešedýnte") na straně druhé. Obecně lze říci, že prefektura reprezentuje státní správu na úrovni župy a župní rada regionální samosprávu.

Poznámka: Co se týče překladů českých funkcí do rumunštiny na úrovni župy/kraje, krajský hejtman se asi nejvíc blíží předsedovi župní rady. Protože se však tyto funkce plně nepřekrývají, doporučujeme pro krajského hejtmana a jeho náměstky použít termín guvernator a pro jeho náměstky viceguvernator("vičeguvernator") a nikoliv např. prefect a prefect-adjunct nebo preşedinte a vice-preşedinte!!!. Pokud bude potřeba uvést jméno a název kraje, pak doporučujeme použít např. J. Novák - guvernatorul regiunii (+ název kraje) / P.Svoboda - viceguvernatorul regiunii (+ název kraje).

Zastupitelstvo kraje víceméně odpovídá rumunskému pojmu consiliul judeţean , nicméně doporučujeme tento český pojem překládat spíše jako consiliul regional .

Pravomoci a úkoly prefekta a jemu podřízeného úřadu - prefektury blíže upravuje zákon č. 340/2004

V čele prefektury stojí prefekt - prefect. Je jmenován vládou na neurčitou dobu a je jejím zástupcem na lokální úrovni. Nesmí být při výkonu funkce členem politické strany. V českém systému v podstatě nemá protějšek. Má dva zástupce - náměstky prefekta (podprefekty) - subprefect. Výjimkou je Bukurešť, kde má prefekt zástupce tři.

Kompetence prefektury (ve zkratce)

1. uplatňování a respektování Ústavy, zákonů a ostatních právních předpisů k realizaci národních zájmů a splnění cílů vládního programu

2. vedení činnosti poboček ministerstev a ostatních orgánů centrální veřejné správy organizovaných na úrovní teritoriálních jednotek

3. ověřování zákonnosti správních aktů přijatých nebo vydaných župní radou, obecním zastupitelstvem nebo starostou

4. uskutečňování národních politik, politik směřujících k evropské integraci a plánu opatření pro evropskou integraci a prohlubování zahraničních vztahů

5. organizování a realizace činností při nouzových stavech, příprava a realizace opatření k ochraně (obraně) bez vojenského charakteru

6. vydávání a evidence jednoduchých pasů

7. správní agenda ohledně režimu řidičských průkazů, dokladů potřebných k registraci vozidel a SPZ

Kompetence prefekta(ve zkratce)

a) zajišťuje na úrovní župy nebo hlavního města Bukurešť uplatnění a respektování ústavy, zákonů, vládních nařízení a rozhodnutí, jakož i veřejný pořádek

b) vyvíjí úsilí (v župě nebo v hlavním městě Bukurešť) k realizaci cílů vytčených vládním programem a podniká k tomu všechna potřebná opatření

c) pracuje k zachování sociálního klidu a je ve stálém spojení se všemi úřady, aby zabránil sociálnímu napětí

d) spolupracuje s orgány veřejné místní správy k zjištění priorit v teritoriálním rozvoji

e) ověřuje zákonnost správních aktů župní rady, místního zastupitelstva nebo starosty

f) spolu s pověřenými orgány zajišťuje za podmínek stanovených zákonem přípravu a realizaci opatření pro nouzové stavy

g) jako předseda župního výboru pro stavy nouze činí všechna potřebná opatření k jejích prevenci a řešení a užívá k tomu speciální zdroje vydělené za tímto účelem ve vlastním rozpočtu

h) jako vedoucí civilní obrany, používá speciální fondy ze státního rozpočtu a zásahovou logistickou základnu pro nouzové stavy

i) činí veškerá potřebná opatření k prevenci přestupků a k ochraně práv a bezpečnosti občanů prostřednictvím oprávněních orgánů

j) zajišťuje realizaci plánu opatření směřujících k evropské integraci

k) činí opatření k uplatnění národních politik stanovených vládou a politik směřujících k evropské integraci

l) rozhoduje o spolupráci nebo spojení s podobnými institucemi v zemi a v cizině za účelem podpoření společných zájmů

m) zajišťuje používání mateřského jazyka ve vztazích mezi občany národnostních menšin a pobočkami správních úřadů v územních administrativních jednotkách, ve kterých je těchto občanů více než 20%

Na správě župy se podílí i na 4 roky volený orgán a tím je župní rada - consiliul judeţean, která se skládá z radních župy - consilier judeţean ("konsiliér žudecean"). V jejím čele stojí předseda - preşedintele consiliului judeţean ("prešedýntele konsiliului žudecean") a jeho dva zástupci - náměstci předsedy - vicepreşedintele consiliului judeţean ("vičeprešedýntele").

Jejich kompetence upravuje zákon č. 215/2001

Kompetence župní rady (ve zkratce)

1. organizování a fungování podřízeného úřadu župní rady, veřejných organizací a služeb místního zájmu a obchodních společností a samostatných režií místního zájmu

   : (a) volí předsedu a 2 náměstky předsedy z řad radních župy; (b) rozhoduje o založení nebo reorganizování úřadů, veřejných služeb a obchodních společností župního zájmu a o reorganizování samostatných režií župního zájmu; (c) schvaluje organizační řad župní rady, vývojový diagram, seznam funkcí, organizační řad podřízeného úřadu župní rady, jakož i úřadů,veřejných služeb a obchodních společností župního zájmu a samostatných režií župního zájmu; (d) jménem župy vykonává veškeré práva a povinnosti odpovídajících účastí v obchodních společnostech a samostatných režiích; (e) jmenuje, sankcionuje a rozhoduje o suspendování, změně nebo přerušení pracovních poměrů ve vztahu k vedoucímu instituce a veřejných služeb župního zájmu)

2. kompetence v oblasti ekonomicko-sociálního rozvoje župy

   : (a) na návrh předsedy župní rady schvaluje vlastní rozpočet župy, převzetí úvěrů, způsob využívání rozpočtové rezervy a ukončení rozpočtového roku; (b) na návrh předsedy župní rady schvaluje sjednání/a záruky půjček, umoření veřejných místních dluhů vydáním cenných papírů jménem župy; (c) stanovuje župní poplatky a daně; (d) přijímá strategie, prognózy a programy ekonomicko-sociálního rozvoje župy na základě návrhů místních zastupitelstev; ve spolupráci s orgány veřejné správy obcí a měst navrhuje, schvaluje a sleduje veškeré opatření k jejich uskutečnění; (e) na základě návrhů místních zastupitelstev stanovuje organizační programy a územní členění župy, jakož i programy všeobecného rozvoje urbanismu župy, sleduje způsob jejich realizace ve spolupráci s orgány veřejné správy obce, města nebo municipia; (f) schvaluje technicko-ekonomickou dokumentaci ohledně investičních prací župního zájmu

3. hospodaření s majetkem župy

   : (a) rozhoduje o hospodaření, koncesování nebo pronájmu veřejného majetku župy, jakož i veřejných služeb místního zájmu; (b) rozhoduje o prodeji, koncesování nebo pronájmu prostředků soukromého majetku župy; (c) rozhoduje o tom, které jsou objekty župního zájmu

4. řízení veřejných podřízených služeb

   : (a) zajišťuje podle vlastních kompetencí, potřebný rámec k poskytování veřejných služeb župního zajmu ohledně: výuky, sociálních služeb na ochranu dětí, invalidních osob, starých osob, rodin a jiných osob nebo skupin osob v sociální nouzi; zdravotnictví, kultury, mládeže, sportu, veřejného pořádku, nouzových stavu, ochrany a obnovy prostředí, konzervace a rekonstrukce historických pomníků, parků a přírodních chráněných zón; evidence obyvatelstva; mostů a veřejných cest; společenských služeb veřejného zájmu župy, jakož i zásobování plynem; (b) podporuje činnost náboženských kultů; (c) vydává avíza, schválení a autorizace, které podle zákona spadají do její kompetence; (d) poskytuje poradenství v specifických oborech podřízeným místním jednotkám

5. spolupráce mezi institucemi

   : (a) rozhoduje o spolupráci nebo založení společných subjektů s rumunskými právnickými nebo zahraničními osobami, za účelem financování a společné realizace určitých činností, služeb nebo projektů župního zájmu; (b) rozhoduje o družbě župy s teritoriálními jednotkami z jiných zemí; (c) rozhoduje o spolupráci nebo založení společných subjektů s územně správní jednotkou v tuzemsku nebo v zahraničí, jakož i o připojení k národním nebo mezinárodním asociacím za účelem podpory společných zájmů.

Kompetence předsedy župní rady (ve zkratce)

1. organizování a fungování úřadu župní rady, veřejných organizací a služeb místního zájmu a obchodních společností a samostatných režií místního zájmu

   : (a) připravuje a nechá schválit župní radou řad o její fungování, vývojový diagram, seznam funkcí, organizační řad úřadu župní rady, jakož i úřadů,veřejných služeb a obchodních společností župního zájmu a samostatných režií župního zájmu; (b) jmenuje, sankcionuje a rozhoduje o suspendování, změně nebo přerušení pracovních poměrů personálu úřadu župní rady

2. vztahy se župní radou

   : (a) vede schůze župní rady a činí veškerá opatření k její přípravě a konání v dobrých podmínkách; (b) předává jednou ročně nebo na žádost župní rady veškeré zprávy o plnění vlastních kompetencí a rozhodování župní rady; (c) navrhuje župní radě jmenování, sankcionování, změnu nebo přerušení pracovních poměrů ohledně vedení ústavů a veřejných služeb župního zájmu.

3. hospodaření s vlastním majetkem župy

   : (a) vykonává funkci hlavního správce úvěrů; (b) sestavuje návrh župního rozpočtu a účetní závěrku finančního roku a předává je ke schválení župní radě za podmínek a v termínech stanovených zákonem; (c) sleduje způsob realizace rozpočtových příjmů a navrhuje župní radě přijetí opatření k jejích inkasování; (d) s předběžným souhlasem župní rady iniciuje jménem župy jednání ohledně sjednávání půjček.

4. kompetence ohledně vztahu s jinými orgány veřejné správy a pobočkami

   : (a) prostřednictvím úřadu župní rady vede metodologicky činnost matriky a ochrany dítěte v obcích a vesnicích; (b) prostřednictvím úřadu župní rady může poskytnout bezplatně pomoc, technickou a právní podporu obecním zastupitelstvům nebo starostům

5. kompetence ohledně veřejných služeb župního zájmu

   : (a) koordinuje realizaci veřejných služeb poskytnutých prostřednictvím úřadu župní rady; (b) činí veškerá opatření k organizaci a realizaci činnosti místního zajmu ohledně: výuky, sociálních služeb na ochranu dětí, invalidních osob, starých osob, rodin a jiných osob jsoucích v nouzi; zdravotnictví, kultury, mládeži, sportu, veřejného řádu; (c) činí veškerá opatření ohledně evidence, statistiky, inspekce a kontrole uskutečnění veřejných služeb a služeb župního zájmu

6. jiné kompetence dle zákona nebo úlohy přijaté od župní rady

Další informace lze získat např. na webových stránkách Národního svazu župních rad

II) Bukurešť

V Bukurešti, která má zvláštní postavení, je situace poněkud odlišná. Má totiž některé rysy župy.

V čele prefektury Bukurešť stojí prefekt, který má 3 zástupce.

Samospráva má dvě úrovně - celobukurešťkou a sektorovou (obvodní).

První představuje radnice Bukurešti ( primăria municipiului Bucureşti ). V jejím čele stojí přímo volený generální starosta ( primar general), jemuž jsou podřízeni 2 náměstci, župní radě pak odpovídá generální rada hlavního města ( consiliul general al municipiului Bucureşti )

Bukurešť se dále dělí na šest sektorů. Každý má svou radnici, starostu (s jedním zástupcem) a místní radu ( consiliu local).

III) Lokální úroveň

Na lokálníúrovni vykonává samosprávu a část správní agendy radnice - primăria (" prymarýa"), jejímž čele stojí pomocí většinového systému na 4 roky přímo volený starosta - primar. Toho zastupuje místostarosta - viceprimar (" vičeprymar") volený místní (obecní) radou - consiliu local. Ta se skládá z obecních radních - consilier local.

Poznámka: Rumunské termíny na lokálníúrovni víceméně odpovídají českým a není zde riziko nějakého nedorozumění vzniklého špatným překladem až na jediný rozdíl. K překladu pojmu obecní zastupitelstvo doporučujeme používat termín consiliu local nebo consiliu comunal

Další informace lze získat např. na webových stránkách Federace rumunské samosprávy

Kompetence starosty:

1. organizuje voleb, referend a sčítání lidu

2. zajišťuje fungování veřejných služeb

3. plní funkci matričního úředníka

4. zastupuje stát ve věcech ochrany práv dítěte

5. zpracovává návrh rozpočtu a podá ho ke schválení místní radě

6. předkládá ke schválení místní radě roční hodnotící zprávu

7. vypracovává projekty rozvoje v oblasti ekonomické, sociální, životního prostředí

8. kontroluje registrace daňových poplatníků

9. přijímá preventivní opatření před mimořádnými událostmi

Kompetence obecního (místního) zastupitelstva:

1. organizování a fungování úřadu starosty, veřejných organizací a služeb místního zájmu a obchodních společností a samostatných režií místního zájmu:

   (a) schvaluje statut obce a předpisy o fungování místní rady; (b) založení, organizování a fungování úřadu starosty

2. kompetence o ekonomicko-sociálního rozvoje a rozvoje prostředí obce, města nebo hlavního města

   : (a) schvaluje místní rozpočet, způsoby využívání rozpočtové rezervy a závěrku rozpočtového roku; (b) schvaluje sjednání/záruku ohledně půjček; (c) stanoví místní daně a poplatky; (d) schvaluje technicko-ekonomickou dokumentaci k investičním prácím místního zájmu; (e) schvaluje strategie ekonomicko-sociálního rozvoje administrativní jednotky; (f) zajišťuje realizaci prací k provádění implementace závazků převzatých v rámci procesu evropské integrace v oblasti ochrany prostředí a hospodaření s vodami ohledně služeb poskytovaných občanům

3. hospodaření veřejného a soukromého majetku obce, města nebo hlavního města

   : (a) rozhoduje o hospodaření, koncesování nebo pronájmu veřejného majetku obce, města nebo hlavního města, jakož i veřejných služeb místního zájmu; (b) rozhoduje o prodeji, koncesování nebo pronájmu prostředků soukromého majetku obce, města nebo hlavního města; (c) schvaluje dokumentaci ohledně teritoriálního uspořádání a urbanismu v obci; (d) jmenuje nebo mění názvy ulic, trhů a objektů místního veřejného zájmu

4. řízení služeb poskytovaných občanům

   : (a) zajišťuje podle vlastních kompetencí potřebný rámec na poskytování veřejných služeb místního zajmu ohledně: výuky, sociálních služeb na ochranu dětí, invalidních osob, starých osob, rodiny a jiných osob; zdravotnictví, kultury, mládeže, sportu, veřejného pořádku, ochrany a obnovy prostředí, konzervace a rekonstrukce historických pomníků, parků a přírodních chráněných zón; místního rozvoje; evidence obyvatelstva; mostů a veřejných cest; sociálních služeb jako dodávky vody, plynu, kanalizace, odpady, teplo, veřejné osvětlení, veřejná doprava; pohotovostní služby; sociální byty; (b) rozhoduje o poskytnutí určitých příplatků školícímu a ošetřovatelskému personálu; (c) podporuje činnost náboženských kultů; (d) může žádat zprávy a informace od starosty, od jeho náměstka a od vedoucích orgánů a organizací poskytujících veřejné služby (e) schvaluje budování sociálních bytů a kritéria pro rozdělení sociálních bytů z vlastního majetku.

5. spolupráce mezi institucemi na zahraniční a domácí úrovni

   : (a) rozhoduje o spolupráci nebo založení společného subjektu s právnickými rumunskými nebo zahraničními osobami, za účelem financování a společné realizace určitých činností, služeb nebo projektů místního zájmu; (b) rozhoduje o družbě obce, města nebo hlavního města s teritoriálními jednotkami z jiných zemí; (c) rozhoduje o spolupráci nebo založení společného subjektu s územně správní jednotkou v tuzemsku nebo v zahraničí, jakož i o připojení k národním nebo mezinárodním asociacím na podporu společných zájmů.