Slovenské teplárny čeká výrazná modernizace. Podpora vysoce účinné kombinované výroby elektřiny a tepla (VU KVET), která se poskytuje formou výběrového řízení zveřejněného Ministerstvem hospodářství SR, je důležitým krokem k modernizaci slovenských tepláren a k jejich přechodu na účinné systémy centrálního zásobování teplem (CZT). Taková modernizace je nezbytná nejen pro snižování spotřeby paliva a emisí, ale také pro splnění požadavků evropské legislativy – konkrétní směrnice o energetické účinnosti a směrnice o podpoře obnovitelných zdrojů energie. Jedná se tedy o proces, který Slovensko musí realizovat, a zároveň z něj budou profitovat města, podniky i domácnosti napojené na CZT.

Kombinovaná výroba tepla a elektřiny je technologie, která dokáže vyrábět současně elektřinu a teplo, díky čemuž je výrazně účinnější než jejich samostatná výroba. Výhodou takové výroby je i to, že poskytuje tzv. točivé zdroje – tedy stabilní elektrárenské kapacity, které jsou nezbytné pro udržování rovnováhy v elektrizační soustavě. Právě v létě a během přechodných období Slovensku pomáhají tyto točivé zdroje posílit také energetickou bezpečnost a stabilitu soustavy.

Výše podpory vzniká až ve výběrovém řízení a je určena pro nejefektivnější projekty

Výše podpory se neurčuje předem. Vzniká až ve výběrovém řízení, kde podporu získají ta zařízení, která nabídnou nejnižší cenu. Maximální cena je přitom zastropována na úrovni 119,08 EUR za megawatthodinu. Mechanismus je nastaven tak, aby byla podpora férová, transparentní a aby stát platil jen to, co je nezbytné k tomu, aby se technologie skutečně modernizovaly. Zároveň platí pravidlo, že v případě vyšší ceny elektřiny na trhu, než je vysoutěžená podpůrná cena, nebude stát poskytovat žádnou podporu.

Podpora je také limitována i rozsahově – poskytnuta může být pouze na zařízení s celkovým instalovaným výkonem do 220 megawattů. Stát tak podpoří jen nejefektivnější projekty. Celý proces probíhá podle schváleného schématu státní podpory pro VU KVET. Současnou podporu VU KVET nelze srovnávat s kontroverzní podporou obnovitelných zdrojů v roce 2009. V roce 2009 bylo cílem pomocí pevné ceny podpořit zvýšení podílu obnovitelných zdrojů a podporovaly se proměnlivé fotovoltaické elektrárny s nepříznivým dopadem na soustavu. Naopak nyní Slovensko podporuje formou soutěže omezený počet zdrojů, které budou mít na bezpečnost soustavy naopak pozitivní dopad a pomohou rovněž snižovat ceny tepla v daných lokalitách. Modernizace tepláren, vyšší účinnost výroby, posílení energetické bezpečnosti a plnění evropských závazků – to vše přináší podpora VÚ KVET, která je dnes jedním z klíčových nástrojů pro zlepšení kvality a bezpečnosti dodávek tepla a elektřiny na Slovensku.

Podpora VÚ KVET se tak stává jedním z nejdůležitějších nástrojů, které mají Slovensku přinést efektivnější teplárny, nižší emise, vyšší bezpečnost dodávek a splnění evropských závazků. Slovenské Ministerststvo hospodářství zdůrazňuje, že kombinovaná výroba je cestou, která z dlouhodobého hlediska prospěje celé zemi – od energetiky přes průmysl až po domácnosti.

Nezbytný přechod k ekologickým zdrojům energie

Klíčové postavení ve výrobě tepla má na Slovensku dlouhodobě zemní plyn. Loni jeho podíl v palivové základně stoupl na 58 procent. Důležitým palivem je však také biomasa (21 %) a zbytek teplárenského mixu doplňují hlavně olej a uhlí.

Teplárenské systémy na Slovensku patří k pilířům centrálního zásobování teplem, které pokrývá potřeby přibližně čtyřiceti procent domácností. Většina z těchto zařízení však vznikla ve druhé polovině dvacátého století a jejich technologie i infrastruktura jsou zastaralé. V kontextu klimatických cílů EU, rostoucích cen emisních povolenek a požadavků na snižování emisí oxidu uhličitého je modernizace nejen nezbytná, ale již i neodkladná.

Přechod od uhlí k ekologickým zdrojům energie představuje komplexní proces, který přesahuje rámec technické výměny zařízení. Hlavním cílem je transformace tepláren na nízkoemisní, energeticky efektivní a ekonomicky stabilní subjekty, které budou schopny pružně reagovat na měnící se požadavky trhu a legislativy. Tento proces je v souladu s dlouhodobými plány Slovenska na zvyšování energetické soběstačnosti a snižování závislosti na dovozu fosilních paliv.

Podle analýzy ministerstva hospodářství má dekarbonizace teplárenství potenciál snížit emise sektoru o více než 50 procent do roku 2030. Klíčovou technologií v tomto kontextu jsou kogenerační jednotky, které umožňují kombinovanou výrobu elektřiny a tepla s vysokou účinností. Využívání bioplynu, biomasy, geotermální energie či odpadního tepla ze služeb a z průmyslu výrazně snižuje uhlíkovou stopu a zároveň zvyšuje potřebnou stabilitu dodávek. Modernizované systémy často využívají pokročilé metody řízení a digitální platformy, které umožňují optimalizaci výkonu v reálném čase. Důležitou součástí jsou akumulační zásobníky tepla, které vyrovnávají špičky ve spotřebě a přispívají k vyváženému fungování celé sítě. Díky těmto technologiím lze dosáhnout až 30 procentní úspory energií v porovnání s tradičními uhlíkovými kotli.

České firmy se v teplárenství zaměřují na výrobu, rozvody a dodávky tepla, přičemž mnoho z nich využívá moderní technologie, včetně biomasy. Z tohoto důvodu se českým energetickým a teplárenským firmám v rámci výše uvedené plánované modernizace slovenských tepláren nabízejí další možnosti vzájemné spolupráce, včetně hledání společných řešení a spolupráce na evropské úrovni.

Autor: Petr Darmovzal, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Bratislavě