Po privatizaci veřejných přístavů v 90. letech minulého století zůstaly pozemky, které jsou součástí přístavů v Bratislavě a v Komárně, ve vlastnictví státu, avšak infrastruktura (jeřáby, budovy, sklady aj.) přešla pod společnost Slovenská plavba a přístavy (SPaP). Tato dvoukolejnost v řízení a vleklé majetkové spory způsobily, že přístavy místo rozvoje postupně chátraly.  

Zcela aktuální novinkou, která by mohla a měla přispět k celkovému oživení těchto přístavů, je zásadní změna vlastnických poměrů v obou zmiňovaných přístavech. Stát odkoupil celou infrastrukturu v přístavech Bratislava a Komárno a získal tak plnou kontrolu nad těmito přístavy. Společnost SPaP se změnila z vlastníka infrastruktury na nájemce. Náklady majetkově právního vypořádání mezi státem a společností SPaP ve výši 170 mil. EUR financuje stát úvěrem od ČSOB ve výši 165 mil. EUR. Dle vyjádření generálního ředitele Veřejných přístavů Matěje Danóci zpětným pronájmem  infrastruktury společnosti SPaP bude na pět let zajištěn dostatečný roční  příjem ve výši 6,5 mil. EUR.  

V Bratislavě má vzniknout jeden z nejmodernějších evropských říčních přístavů

Právě v průběhu uvedeného pětiletého období se má začít s modernizací těchto říčních přístavů. Podle ministra dopravy Jozefa Ráže by v Bratislavě měl v nejbližších letech vzniknout jeden z nejmodernějších evropských říčních přístavů. Nejdříve má být zahájena modernizace kontejnerového  terminálu v části „Páleniště“ a dále rozšíření loděnice na opravu lodí. Měl by tak vzniknout nový logistický uzel, který by byl schopen až trojnásobně zvýšit současný objem překládky. Mají přibýt rovněž nové sklady, železniční napojení, opravárenské haly a kontejnerový terminál. Cílem je kompletní modernizace státního přístavu, který bude konkurovat
i soukromým projektům.

Současný zimní přístav má projít totální proměnou. Pozemky s rozlohou cca 400 tis. mᶟ mají být nabídnuty developerům prostřednictvím mezinárodního tendru. Výnos z prodeje pozemků, který by mohl dosáhnout až 300 mil. EUR, má být použit na financování moderního překladiště
výše zmíněného logistického centra „Páleniště“. Na projektu spolupracuje rovněž Metropolitní institut Bratislava, přičemž výstavba v této lokalitě by mohla začít po roce 2030.

Bratislavský přístav, který v současnosti plní funkci univerzálního nákladního i osobního přístavu, leží na křižovatce Rýnsko-Dunajského a Baltsko-Jadranského koridoru na Transevropské dopravní síti. Má dobrou dostupnost k přístavům ve Vídni a v Budapešti. Především nákladní přístav má výhodné přímé propojení na hospodářské a průmyslové oblasti na Slovensku, ale i v České republice, Rakousku a Maďarsku.

Připravený projekt modernizace bratislavských přístavů je kromě modernizace existujícího nákladního a osobního přístavu, včetně obslužné železniční tratě, zaměřen na chybějící infrastrukturu a nevyhovující technický stav infrastruktury vodní dopravy zařazené do základní sítě TEN-T.

Rozvoj přístavu v Komárně

Přístav v Komárně je druhým nejvýznamnějším přístavem na Slovensku. Je zároveň i výchozím bodem Vážské vodní cesty. Spletitost majitelů, ale i nejrůznějších vlivných aktérů, výrazně ztěžovala nalezení racionální společné dohody a výrazně blokovala rozvoj infrastruktury tohoto přístavu. Na základě schválených změn bude i tento přístav spravovat státní akciová společnost. Na přístavu v Komárně, který byl kdysi skutečně spolu s přilehlou loděnicí významnou součástí československého průmyslu, se privatizace 90. let podepsala ještě tragičtěji, než v případě bratislavského přístavu. Stát nyní získal do svého vlastnictví celý areál veřejného přístavu včetně pozemků, skladů a technického vybavení. Slovenské ministerstvo dopravy připravuje studii, která by měla určit, jak z tohoto přístavu vytěžit co nejvíce. Stát bude hledat investora pro rozvoj přístavu, avšak nehodlá pouze pasivně čekat na vybraného investora. Po tuto dobu bude stát přístav rozvíjet ve své režii. Výrazné oživení a rozvoj přístavu v Komárně by mohl významně pozitivně ovlivnit jižní region Slovenska, který již léta trpí značným nedostatkem pracovních příležitostí.  

Naplněním výše uvedených cílů přispěje slovenská vláda k výraznému využití a rozvoji významných vodních přístavů, čímž přispěje k posílení vodní dopravy na Slovensku. Proces rozvoje a modernizace přístavů bude dlouhodobý proces, přičemž bude nabízet širokou škálu obchodních příležitostí jak pro české stavební a strojírenské společnosti, tak i investory.

Autor: Hildegarda Horská, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR v Bratislavě