Zatímco ještě před 2-3 lety Slovensko zápasilo s vysokým počtem nezaměstnaných, od roku 2016 míra nezaměstnanosti vykazuje klesající trend. V letošním roce dosáhne míra nezaměstnanosti historická minima. Existující nabídka pracovní síly neodpovídá jak kvalifikací, tak ani počtem stoupající poptávce po pracovní síle. Vzniklý problém nedostatku pracovní síly může představovat vážnou hrozbu pro slovenskou ekonomiku.

Podle zveřejněných informací na Slovensku pracuje přes 60 tis. cizinců. Většina z nich pochází ze Srbska, Rumunska a  Maďarska. Od letošního května jsou v platnosti opatření, která do jisté míry usnadnila proces přijímání pracovníků z nečlenských zemí EU. V období rekordně nízké nezaměstnanosti nejsou však tato opatření již postačující. Podle slovenského premiéra je nutné dále zjednodušit zaměstnávaní cizinců, protože firmy na Slovensku jsou nuceny odmítat objednávky z důvodu nedostatku pracovní síly. To negativně ovlivňuje konkurenceschopnost země. Podle premiéra však nebude tolerován žádný sociální dumping. Firmy nebudou moci jakýmkoliv způsobem preferovat zahraniční pracovní sílu na úkor slovenských zaměstnanců. Zahraniční pracovní sílu lze přijmout pouze za takových podmínek, jaké poskytují firmy domácím zaměstnancům a pouze tehdy, když jsou skutečně nedostatkoví a jsou zařazeni v seznamech nedostatkových profesí.

Vládní Strategie pracovní mobility cizinců ve Slovenské republice je dočasným opatřením na řešení aktuálního nedostatku kvalifikované pracovní síly na Slovensku. Strategie obsahuje 23 krátkodobých opatření, která příjme slovenská vláda do roku 2020  a 27 dlouhodobých opatření s výhledem do roku 2030. Ke krátkodobým opatřením patří například zkrácení lhůty pro rozhodnutí o udělení přechodného pobytu v případě nedostatkových zaměstnání z 90 na 30 dnů od doručení žádosti. Změní se dále periodicita aktualizace seznamu zaměstnání s nedostatkem pracovní síly z roční na čtvrtletní. V rámci krátkodobých opatření se pro zaměstnavatele zavádí povinné nahlašování volných pracovních míst na úřad práce, aby měl resort práce představu o tom, které profese jsou skutečně nedostatkové. Součástí této skupiny opatření je i sjednocení délky posuzovaného období neporušení zákazu nelegálního zaměstnávání pro účely udělení různých druhů pracovních povolení. Dosavadních 5 let u sezonních zaměstnání považovali zaměstnavatelé za nepřiměřeně dlouhou dobu. V rámci snížení administrativy se předložení dokladů o vzdělání již bude vyžadovat pouze u regulovaných povolání, jakými jsou lékaři, či zdravotní sestry.

K dlouhodobým opatřením patří úpravy v systému příchodu pracovních sil na základě národních víz. Patří sem např. i cílený nábor vybraných profesí v třetích zemích, např. prostřednictvím osvědčení Slováka žijícího v zahraničí. Dále zrychlení procesu sloučení rodiny v kategorii nedostatkových profesí. V rámci dlouhodobých opatření se ve Strategii počítá s umožněním agenturám dočasného zaměstnávání přechodně přidělovat cizince z třetích zemí na výkon práce k slovenskému uživatelskému zaměstnavateli, ale pouze na nedostatkové profese. Současně s tím hodlá resort práce posílit specializované útvary KOBRA, aby se zlepšilo vyhledávání zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají cizince nelegálně. K dlouhodobým opatřením patří i zabezpečení v oblasti sociálního a důchodového pojištění cizinců pracujících na Slovensku.

Konfederace odborových svazů (KOZ) SR ve svých připomínkách k návrhu Strategie trvala na tom, aby byl přísun pracovníků z třetích zemí regulován, kontrolován a aby šlo pouze o kvalifikovanou pracovní sílu. KOZ trvá na tom, aby přílišná liberalizace regulace pracovní síly a mobility cizinců z třetích zemí na slovenský trh nevytvářela možná pracovněprávní, sociální, ekonomická a mzdová rizika.

K aktuální situaci s nedostatkem pracovní síly, ale zejména kvalifikované pracovní síly na Slovensku lze dodat, že Strategie je především zaměřena na cizince z třetích zemí, protože cizinci z Bulharska či Rumunska v průměru po 4 – 5 měsících odcházejí ze Slovenska do Rakouska anebo Německa. Více než rok zůstávají pracovat na Slovensku Srbové a Ukrajinci, protože nemůžou tak jednoduše odejít pracovat na západ.

Vypracovala: Hildegarda Horská - obchodně-ekonomický úsek, Velvyslanectví ČR v Bratislavě