Nedostatečné využívání geotermálních zdrojů

Slovensko zatím stále nepochopitelně nevyužívá svůj značný potenciál v geotermální energii. Energetický potenciál geotermálních vod na Slovensku byl stanoven na 6 716 megawatt, využívá se z něj však pouze přibližně 1 %.  Dle odborných posudků z oblasti geotermální energie by se při efektivním využívání této energie mohly již v současnosti teplem a v budoucnosti i elektřinou zásobovat desítky tisíc slovenských domácností. Jsou oblasti na Slovensku, například v okolí Žiaru nad Hronom, Prešova i Košic, kde se nacházejí ložiska geotermální energie, které mají potenciál nejen na výrobu tepla, ale i elektrické energie. Právě o energii ze země se uvádí, že má nadprůměrný potenciál, který však zatím Slovensko nedokáže plně využít.

Dosavadní využívání termálních zdrojů, a to především na rekreační či wellnesové účely, by se mělo výrazně změnit. Geotermální energie je považována za čistý dekarbonizační zdroj energie, je dostupná za jakéhokoliv počasí a cenově stabilní v průběhu celého roku, proto by  její efektivní využití mělo být jedním z prvořadých cílů hospodářské politiky Slovenska. V posledních  letech se rozšiřuje využívání geotermální energie na vytápění. Možnosti většího využívání potenciálu geotermálních zdrojů je však vysoce finančně náročné. Slovensko proto aktuálně přes Evropskou komisi usiluje o vytvoření efektivnějšího rámce finanční podpory pro projekty na využívání geotermální energie. Průzkumné vrty  jsou  drahé a pouze 50 % z těchto vrtů  jsou údajně úspěšné. Právě rizikovost vstupní investice je považována za největší překážku pro rozvoj geotermální energetiky. Ministerstvo hospodářství právě přes evropské strukturální fondy hodlá zintenzivnit podporu při vyhledávání a průzkumu zdrojů geotermální energie a podpořit financování aktivit zaměřených na průzkumné vrty.

Program na vyhledávání a průzkum geotermální energie

Změnu, a s tím i možné pružnější nastartování využívání geotermální energie, by měl přinést probíhající „Program Slovensko 2021 – 2027“, v němž se již přímo uvádí podpora geotermálních projektů přes financování průzkumných a reinjektážních vrtů. Má jít o formu podpory, která je běžná i v zahraničí. Vláda v dokumentu konstatuje, že vzhledem k potenciálu Slovenska na využívání geotermální energie je potřebné podpořit opatření i na vyhledávání, průzkum zdrojů
a dlouhodobé monitorování potenciálu geotermální energie za účelem jejího zpřístupnění na energetické využití. Již v současnosti je veřejný i komerční sektor zapojen do realizace geotermálních projektů.

Příkladem je zapojení Košického samosprávného kraje (KSK) jako investora vrtu v košické kotlině. Geotermální vrt do hloubky 2,7 km realizoval  KSK za 1,9 mil. EUR. Voda má pod zemí teplotu vyšší než 123 stupňů Celsia. KSK plánuje v této lokalitě další reinjektážní vrt, kterým by se voda vracela zpět do geologického podloží. Odhad investičních nákladů na tento projekt činí přibližně 4,5 mil. EUR. Oblast košické kotliny se zatím jeví jako oblast s největším využitelným  geotermálním potenciálem. Jeho nejefektivnější a nejširší využití by mělo být ve vytápění, výrobě elektřiny, výrobě vodíku, vybudování vodních parků apod.

Příležitosti pro české firmy

Podobně, jako některé země disponují zásobami ropy, Slovensko lze zařadit k zemím, které vlastní, či přímo leží na zdroji elektrické energie. Geotermální prameny mohou být pro Slovensko skutečně zdrojem bohatství. Vyžaduje to však vysoké vstupní náklady a skutečně precizní projekty  jednotlivých vrtů. Nicméně tato oblast přírodního bohatství je  příležitostí pro zahraniční investory. Projekty a realizace co nejefektivnějšího využití tohoto jedinečného energetického zdroje budou vhodnou příležitostí i pro české firmy a to jak z oblasti hlubinných vrtů, tak i z oblasti energetiky.

Vedle  geotermálních pramenů by Slovensko mohlo výrazně efektivněji využívat i surovinu dřevo. Vedou se však  mnohé diskuse o tom, zda je či není dřevo obnovitelným zdrojem energie. Právě k tomu rozhodnutí, zda je či není dřevo obnovitelným zdrojem energie, se názory odborníků rozcházejí z jednoduchého důvodu. Obnovitelný zdroj energie totiž nemůže být postaven na tom, že získání dřevní biomasy jakožto zdroje energie bude výsledkem masivního kácení kvalitního dřeva a tedy celkového odlesňování země. Obdobně, jako efektivní využívání geotermálních zdrojů energie, i využívání dřeva jako hlavní složky dřevní biomasy, vyžaduje náročnou přípravu a následnou realizaci. V každém případě však tyto dva přírodní zdroje patří k významným přírodním energetickým zdrojům Slovenska a naskýtají významné  investiční příležitosti pro české  společnosti působící v oblasti obnovitelných energetických zdrojů.

Vypracovala: Ing. Hildegarda Horská, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR v Bratislavě