Za rok 2017 dosáhlo saldo rekordních 1,4 mld. eur ročně. Odvětví je dlouhodobě podfinancované. Přidaná hodnota na hektar zemědělské půdy dosahuje 314 eur a je jedna z nejnižších v EU. Hůře jsou na tom pouze státy v Pobaltí. Produktivita slovenských farem je třetinová ve srovnání s vyspělými státy EU. Slovensko zaostává i za Českem a Polskem.

Věková struktura zaměstnanců je přestárlá. Více než polovina zemědělců je starší 50 let. V agropotravinářství pracuje téměř 48 tis. lidí, což je něco málo přes 2 % všech zaměstnanců. Tím se Slovensko řadí na konec zemí EU, kde průměrný počet zaměstnanců činí 5 %. V Polsku v sektoru pracuje více než 10 % všech zaměstnanců. Průměrná mzda v agropotravinářství na Slovensku na konci září 2018 dosáhla 937 eur měsíčně. 

Rostlinná výroba dominuje nad živočišnou, přičemž ideální je právě opak. Podpora pro rostlinnou výrobu je nepoměrně vyšší než pro živočišnou. V roce 2016 chovatelé zvířat dostali přímé platby ve výši 54 mil. eur, zatímco rostlinná výroba obdržela 354 mil. eur. Živočišná výroba je podporována také menším počtem druhů přímých podpor než rostlinná výroba. Jednou z příčin úpadku živočišné výroby je její nerentabilnost.

Slovensko je soběstačné pouze v produkci cukru, která pokryje domácí spotřebu. Na Slovensku jsou nyní jen dva cukrovary (Sereď, Trenčianská Teplá), které jsou v rakouském a německém vlastnictví. V ostatních zemědělských komoditách je situace horší. Nejvíce deficitní je Slovensko ve spotřebě vepřového masa. Roční produkce vepřového masa ve výši 80 tisíc tun pokrývá domácí spotřebu pouze ze 40 %. Produkce drůbežího masa ve výši 90 tisíc tun ročně pokrývá domácí spotřebu z 80 % a produkce hovězího masa ve výši 30 tis. tun ročně pokrývá domácí spotřebu z 83 %. Za posledních 30 let dramaticky poklesl počet chovaných hospodářských zvířat. Počet prasat se snížil až o 80 % a počet hovězího dobytka o 30 %.

Za 14 let od vstupu do EU přiteklo do agropotravinářského sektoru na Slovensku z eurofondů až 8 mld. eur. Podle zemědělských analytiků však peníze nebyly efektivně využité, což postupně vyústilo ve ztrátu potravinové soběstačnosti a konkurenceschopnosti Slovenska. Mnoho zpracovatelů produkuje pouze základní potraviny. Chybí více výroby speciálních produktů, které bývají ziskovější a umožňují výrobcům potravin platit více za suroviny od zemědělců.  

Podpora zemědělců ze státního rozpočtu je na Slovensku nejnižší ze zemí V4. Národní dotace na 1 hektar zemědělské půdy činí 3,9 eur, v Česku je to 36,5 eur, v Maďarsku 49,2 eur a v Rakousku dokonce 110,9 eur. V roce 2019 by měli slovenští zemědělci obdržet cca 87 mil. eur díky zavedení zvláštního odvodu pro velké obchodní řetězce. Kromě toho slibuje Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova SR 22 mil. eur na výstavbu, rekonstrukci a modernizaci zavlažovacích systémů, 30 mil. eur na zelenou naftu a 50 mil. eur na podporu domácí produkce. V letošním roce bude zřízen nový rizikový fond, z kterého se budou zemědělcům hradit škody způsobené klimatickou změnou. Fond bude dostávat peníze právě z nového odvodu pro velké obchodní řetězce.

Slovenští zemědělci dlouhodobě kritizují rozdílnou výši dotací ze společného rozpočtu EU. Při vstupu do EU v roce 2004 byli slovenští zemědělci v rámci Společné zemědělské politiky diskriminováni. Dostali pouze 15% podporu v přímých platbách oproti západoevropským zemědělcům s příslibem postupného dorovnávání. Současná úroveň přímých plateb na Slovensku je na úrovni 78 % průměru EU. Zároveň kritizují Brusel za to, že dosud nezakázal jednotlivým zemím EU dávat svým zemědělcům národní dotace. Předseda Slovenské zemědělské a potravinářské komory (SPPK) Emil Macho upozorňuje, že kromě přímých národních podpor existují ještě různé skryté formy podpory v podobě zvýhodněných úvěrů či odpuštěných odvodů za zaměstnance. Rozdíly v dotování se tak ještě více prohlubují.  Předseda SPPK zdůrazňuje, že pro slovenské zemědělce je nadále největší prioritou vyrovnání přímých plateb na hektar napříč celou EU.  

Slovenští zemědělci mají obavu z návrhu Evropské komise zastropovat přímé platby ve výši 100 tis. eur ročně na farmu v novém sedmiletém rozpočtovém období (2021-2027). Hodně velkých slovenských družstev v současné době pobírá násobně vyšší sumy. Slovenští zemědělci za tím vidí lobing západoevropských zemědělců, kteří se snaží ještě více přidusit konkurenci větších podniků nejen na Slovensku, ale i v dalších bývalých socialistických zemích. Velké zemědělské podniky zde vznikly v minulosti během kolektivizace. Přímé dotace ve výši 100 tis. eur ročně nyní pobírá družstvo obhospodařující zhruba 500 hektarů. Některá slovenská družstva dnes obhospodařují i tisíce hektarů zemědělské půdy. Až 90 % orné půdy obhospodařují družstva s rozlohou větší než 100 hektarů. Průměrná velikost zemědělské farmy na Slovensku je 80 hektarů, zatímco v EU 16 hektarů. Celková plocha zemědělské půdy na Slovensku dosahuje 1,9 mil. hektarů.     

SPPK kritizuje i samotný proces přidělování dotací na Slovensku, který by měl být transparentní a digitalizovaný. Mělo by se rovněž definovat, kdo je oprávněný pobírat přímé platby. Podle SPPK by to měli být pouze aktivní zemědělci. Dotovat by se měli takoví zemědělci, kteří produkují to, co tu chybí. Přímé platby by měly směřovat do zlepšování podmínek pro zvířata nebo na pěstování ovoce a zeleniny. Nestačí jen udržovat krajinu. V současné době je na Slovensku 19 tis. žadatelů o přímé platby, z nichž polovina nemá žádnou výrobu. 

V prodeji domácích potravin v obchodech zaostává Slovensko za Rakouskem, Německem či Francií. V některých evropských zemích jsou na pultech obchodů až z 80 % domácí potraviny, na Slovensku je to pouze 40 %. Pět největších obchodních řetězců podle tržeb (Tesco, Lidl, Kaufland, Billa a Metro) ovládá 80 % trhu s potravinami. Nejnižší podíl slovenských výrobků ve svém obchodním řetězci na Slovensku nabízí Lidl (16 %), následují Metro (31 %), Kaufland (36 %) a Billa, Tesco (40 %). Podle SPPK 60 % dovozových agropotravinářských výrobků představují ty, které by uměli slovenští zemědělci a potravináři vyrobit.

Problémem slovenského zemědělství je rozdrobenost vlastnictví půdy a komplikace v uživatelských vztazích, které mají kořeny v dědičném uherském právu a následně v kolektivizaci. Důsledkem toho mají vlastníci půdy problém dostat se k užívání svých pozemků. Na Slovensku je nyní 8,4 mil. vlastnických parcel, 4,4 mil. evidovaných vlastníků pozemků a 100,7 mil. spoluvlastnickcýh vztahů. Průměrný počet spoluvlastníků na 1 parcelu je 11,93 a jeden vlastník v průměru vlastní 22,74 parcel. Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova SR se snaží urychlit a zeefektivnit proces pozemkových úprav. Dosud bylo ukončeno pouze 418 komplexních a 91 jednoduchých pozemkových úprav z celkového počtu 3.559 katastrálních území. Ministerstvo připravuje analýzu, která má stanovit pořadí katastrálních území, v jakém budou probíhat pozemkové úpravy.

Autor: Jaroslav Remeš - obchodní a ekonomický rada, Velvyslanectví ČR v Bratislavě