„Je mi ctí, že tu dnes mohu být a že mám možnost připomenout si s Vámi jednu z nejvýznamnějších událostí v historii České a Slovenské republiky. Pochopitelně mám na mysli sté výročí vzniku samostatného Československa.

28. října 1918 byl totiž den, kterým započala naše společná budoucnost. Za posledních sto let jsme překonali nejednu společnou překážku a dospěli jsme tam, kde jsme dnes. Těžko by se hledaly jiné dva státy na světě, které jsou si tak blízké. Pojí nás nejen společná historie, ale také kultura, jazyky a blízká mentalita. V tomto směru nesmíme opomenout také další významné výročí a tím je 25 let od rozdělení Československa. V tento den jsme ukázali celému světu, že lze rozdělit jednu zemi na dva samostatné státy v klidu a míru a zachovat přitom neobyčejně přátelské vztahy, což rozhodně není samozřejmostí.

Dnes jsme dvě relativně malé prosperující země v samotném jádru Evropy a myslím si, že se nám daří opravdu dobře. Naše ekonomiky se nachází ve fázi konjunktury, nezaměstnanost se drží rekordně nízko, rostou mzdy a s nimi i životní úroveň. V žebříčku hospodářské výkonnosti na obyvatele se posouváme stále vzhůru a již dnes patříme mezi 35 nejvyspělejších zemí světa.  Žijeme zkrátka v období, které se po nedávné finanční krizi jeví jako blahobyt. Nesmíme však usnout na vavřínech a musíme využít příležitostí, které nám současná ekonomická situace nabízí.

Jednou z příčin této dobré situace je nepochybně vstup do Evropské unie. Zde jsme se sice také vydali každý svou cestou, zejména v otázce přijetí eura což je opravdu velký krok, který je v České republice stále předmětem diskuse, ale zde na Slovensku vidíme, že to byl správný krok. Je tomu již deset let od zavedení jednotné evropské měny a troufnu si říci, že to nezpůsobilo žádné dlouhodobé negativní vlivy, ba naopak Slovensko nyní dohání vyspělé západní země v ekonomické úrovni výrazně rychleji, než Česká republika.

Na klíčových otázkách týkajících se Evropské unie jako byly například povinné kvóty na přerozdělování uprchlíků, jsme se však většinou shodli a mnohdy jsme vystupovali jako celek, neboť jak jsem již zmínil – jsme dvě relativně malé země ve velké Evropě a společně jsme slyšet mnohem více.

Pro jednoho člověka je sto let výjimečně dlouhá doba, pro celý národ to však až tak dlouho není. Přesto se od té doby změnil život v Evropě k nepoznání, a jinak tomu nebylo ani s Československem, nyní Českou a Slovenskou republikou. Máme dnes k dispozici technologie, které bychom si před sto lety nedokázali ani představit. Informace nikdy nebyly dostupnější a cestování nikdy nebylo snazší.

Je však třeba mít na paměti, že nic z toho není samozřejmé a nebylo to zadarmo. Žijeme ve svobodě a demokracii, za kterou naši předci pokládali životy. Važme si jejich obětí a budujme v jejich jménu země založené na myšlenkách, na kterých už prezident Masaryk, za podpory Edvarda Beneše, Milana Rastislava Štefánika a dalších, vystavěl základy našich republik. Zvláště mi pak utkvěla v paměti jeho věta: „Má-li naše demokracie své nedostatky, musíme překonávat ty nedostatky, ale ne překonávat demokracii.“ Tato věta je totiž stále velmi aktuální.

Vážené dámy, vážení pánové jsem opravdu rád, že zde dnes mohu být a doufám, že se naše již nadstandartní vzájemné vztahy budou nadále jen zlepšovat."