Přestože německá ekonomika jako celek se již třetí rok potýká s recesí a tradiční odvětví jako automotive a chemický průmysl čelí krizi, některé sektory jako IT, biotechnologie, letectví a space vykazují dynamický růst. Přesto většina vysokých soukromých i státních investic do výzkumu a vývoje (3,1% HDP) stale směřuje do tradičních sektorů jako automotive, chemie a farmacie. Německá vláda ve své nové strategii hodlá cíleněji podporovat tato nová high-tech odvětví, která považuje za klíčová pro budoucí prosperitu: AI/cloudové technologie, kvantové počítače, mikroelektronika/čipy, biotechnologie a zelené technologie a mobilita (včetně jaderné fúze a autonomní dopravy).

Navíc jako strategické výzkumné oblasti definuje: letectví a kosmonautiku, zdravotnický výzkum, výzkum v oblasti bezpečnosti a obrany, klima a udržitelnost. Pro posílení (dual-use) technologické inovace chce využít i zvýšené obranné výdaje. Ohledně umělé intelligence strategie stanovuje cíl, že 10 % HDP do r. 2030 má být vytvořeno „s podporou AI“ a řadu opatření: 

• Podniky a výzkum (zejména ve farmacii a medicíně) mají být cíleně podporovány v jejím využívání; 

• V Německu by měla být také umístěna jedna z pěti evropských AI Gigafactories (viz již zveřejněný text na export.cz); 

• Má být posílena pozice země jako největšího evropského producenta čipů a centra jejich designu;

Vláda plánuje podpořit rozvoj AI, autonomních systémů a vesmírných technologií i jako „klíčový zákazník“ skrze další konkrétní investiční projekty a akvizice, které mají obranně-bezepčnostní character:

• Plánuje vybudovat „satelitní konstelaci“ pro vojenské a zpravodajské účely, AI řízený systém zpracování dat a integrovaného řízení bojiště či projekt bojového dronu s dosahem 1000 km; 

• Avizovala navýšení dobrovolných příspěvků do Evropské vesmírné agentury (ESA). Už  letos na její projekty a činnost přispěje částkou 939 mil. EUR, plus 300 mil. na národní vesmírný program. Německo chce nadále využívat do r. 2030 vesmírnou stanici ISS a podílet se na projektu její nástupkyně;

• Dále jedná s Francií o zřízení agentury pro vojenský výzkum, která by byla analogická k americké DARPA.

• Podporuje projekty městské dopravy (stupeň 4 má být v provozu od r. 2026 v Hamburku) a autonomní obsluhy logistických parků a přístavů. 

Německé  vládě rozhodně nechybí důraz na high-tech agendu, záměry strategie jsou ambiciózní a podpořeny konkrétními programy financování. Překoná ale Německo domácí úskalí, která brzdí inovace a která ve strategii take jasně pojmenovává? Jde zejména o místy přeregulované a byrokratizované prostředí, nižší míru soukromých investic tzv. rizikového kapitálu a už zmíněné přenastavení finanční podpory státu vice k novým technologiím. Oliver Falck, expert na inovace a digitalizaci z IFO Institutu říká, že Německo VVI podporuje poměrně vydatně, ale ne dost cíleně. Technologická disrupce nedovoluje přistupovat k stimulaci inovací dosavadním způsobem, naopak vyžaduje od státu a jeho podpory větší agilitu, méně byrokracie a více důrazu na výsledky a soutěž mezi žadateli. 

Vláda slibuje ekonomice a výzkumu odbourání byrokracie, digitalizaci i zjednodušení pracovní migrace pro vysoce kvalifikované vědce a pracovníky. S pomocí iniciativy WIN se pokouší také vice mobilizovat soukromý kapitál bank a penzijních fondů pro investice do technologických firem a start-upů. Zda se podaří dobře míněné a jasně formulované záměry prosadit, nepochybně ovlivní globální konkurenceschopnost a bezpečnost širší Evropy.

Erik Siegl, vedoucí obchodně-ekonomického úseku Velvyslanectví ČR v Berlíně