Mosty mezi kulturami nepodpírají ani železné, ani dřevené či betonové pilíře. Porozumění dvou lidí pocházejících z jiných kultur, krajů a zvyklostí také vyžaduje víc, než jen společnou řeč, nebo dobrého překladatele. Nezbytnou podmínkou k tomu, aby se dialog dvou cizinců změnil v dialog dvou přátel jsou společné odkazy – na budoucí plány, současné výzvy, nebo minulé prožitky. V tomto smyslu má nezastupitelnou úlohu kultura – kultura, kterou občané jedné země prezentují lidem země druhé. Mimoděk se tak vytváří společné pouto, o jehož  existenci často nemáme ani tušení.

Nejúspěšnějším šiřitelem české kultury je zde v Číně bezpochyby český Krteček. Pro řadu Číňanů představuje tato kreslená postavička to jediné, co o Češích vědí. A nutno říci, že nám Krteček ani padesát let po svém „prohrabání“ na světlo světa nedělá v Číně ostudu – kreslená postavička stále dokáže oslovit Číňany všech generací, a to i bez agresivity nebo prvoplánové přihlouplosti mladších animovaných konkurentů. Podobnou roli, jakou má v Číně tento nejdéle sloužící český velvyslanec, má pak v Čechách právě Opičí král – vždyť kdo z dnešních třicátníků by neznal seriál, který v devadesátých letech okupoval dlouhé měsíce obrazovky České televize. A pokud vaše znalost kultury sahá za televizní obrazovku, jistě budete znát i v Číně ceněná výtvarná díla Zdeňka Sklenáře, pro nějž  představoval Opičí král celoživotní inspiraci.

Liu Xiao je pak více, než jen hercem, který legendární postavu ve dvou řadách seriálu ztvárnil.  Jeho identita z role Opičího krále již nikdy úplně nevystoupila. A protože z postavy Sun Wukonga si bere jen to dobré a jeho horkou hlavu nechává románové předloze, je vždy příjemné se s ním podělit o názory na současný stav čínské kultury a společnosti vůbec, nebo probrat chystanou cestu Jeho Veličenstva do Čech.

Diskuse o čínské kultuře.

Liu Xiao nevychází ze cviku.

Pro naše čínské kolegy byla návštěva legendární postavy z dětství nezapomenutelnou událostí.