Česká účast na China Hi-Tech Fair 2024 a budoucnost čínských technologií, zejména v zaměření na ty zelené
20.11.2024 / 07:10 | Aktualizováno: 05.12.2024 / 07:28
V jihočínské technologické metropoli Shenzhen (česky Šen-čen) proběhl od 14. do 16. listopadu již 26. ročník veletrhu China Hi-Tech Fair v Šen-čen, jehož se zúčastnilo okolo 5000 společností z více než 100 zemí světa. Letošní ročník pod sloganem „Technology Leads Development, Industry Integrates Fusion“ si vytyčil za cíl propojit firmy a jejich potenciální zákazníky napříč různými odvětvími od AI přes medicínu až po zemědělství.
Česká republika je na největším technologickém veletrhu v Číně aktivně přítomna již od roku 2016, přičemž letos v rámci stánku realizovaném velvyslanectvím ČR v Pekingu a agenturou CzechTrade reprezentovalo naši zemi pět firem. Konkrétně se jednalo o společnost LINET, výrobce nemocničních lůžek a matrací, Škoda Auto, která na čínském trhu působí dlouhodobě, dále Veletrhy Brno, které se řadí mezi nejznámější organizátory veletrhů a výstav v zemích střední a východní Evropy, Green0meter zaměřující se na komplexní řešení problematiky ESG a v neposlední řadě společnost Tomst, jejíž hlavní činností je výzkum, vývoj a výroba elektronických zařízení na měření vlhkosti půdy či výživy stromů.
Zejména dobrá medializace pomohla českým firmám k zlepšení povědomí o jejich produktech na čínském trhu. Společnosti se zde prezentovaly v sektoru, na nějž se Čína v současnosti zaměřuje a snaží se i tradiční odvětví udělat více „high-tech“. Země, která je stále přezdívána továrnou světa, se snaží přejít od masivní a levné výroby k výrobě s vysokou přidanou hodnotou. O tom svědčí například i fakt, že od roku 2018 do 2023 se její výdaje na vědu a výzkumy zvětšily o téměř 70 %. V roce 2023 bylo v Číně zaregistrováno 910 tisíc patentů, o 15,3 % více než v předchozím roce.
V technologické oblasti se Čína neustále zlepšuje v automatizaci výrobních procesů a v celosvětovém srovnání je v současnosti na třetím místě, co se týče poměru počtu robotů na zaměstnance. Nejvíce viditelné jsou však v současnosti její snahy v oblasti obnovitelných zdrojů a zelené transformace, kde se v roce 2023 podílela na celosvětově nově instalovaných kapacitách obnovitelných zdrojů elektrické energie (přibližně 510 gigawattů) z více než poloviny. Zelená tranzice se netýká pouze elektromobilů, solárních panelů či větrných turbín. Čínská vláda dne 30. října tohoto roku zveřejnila nový plán, anglicky nazvaný „Guiding Opinions on Vigorously Implementing the Renewable Energy Substitution Initiative“, který stanovuje cíle čínské politiky obnovitelné energie. Do roku 2025 má být například spotřeba obnovitelných zdrojů energie ekvivalentem 1 miliardy tun uhlí, což představuje růst o 30 %, do roku 2030 to pak má být 5 miliard tun.
Čína se ve svém plánu zaměřuje zejména elektrifikaci klíčových průmyslových odvětví (včetně těch těžkých), dopravu, městské plánování či zemědělství. Příležitosti se naskýtají zejména v oblasti modernizace elektrické sítě, průmyslové elektrifikace, výroby zeleného vodíku či rozvíjejícího se odvětví udržitelného letectví. Příležitosti i pro české firmy se na čínském trhu otevírají v řadě sektorů, je však dbát na složitější povahu trhu a mnohdy komplikovanější vstup na něj.
Vypracovali: Adam Kupka, ekonomický diplomat ZÚ Peking, a Radovan Žďárský, stážista tamtéž