Český velvyslanec Ivo Šilhavý úvodem krátce zmínil historii terezínského rodinného tábora BIIb v Auschwitz II – Birkenau. V roce 1943 byli do Auschwitz – Birkenau deportováni vězni z přeplněného terezínského ghetta. Vznikl tak tzv. terezínský rodinný tábor BIIb v Birkenau. Jednalo se téměř výhradně o české občany, kterých bylo přepraveno 4 777, včetně  274 dětí do 14 let. Za půl roku zemřelo nebo bylo zavražděno 1 140 vězňů. V noci z 8. na 9. března 1944, během jediné noci, nacisté bez selekce zavraždili v plynových komorách celkem 3 792 mužů, žen a dětí. Jednalo se o největší masovou vraždu českých občanů. Velvyslanec zdůraznil, že na oběti holocaustu nelze zapomínat - jak řekl Elie Wiesel, „za mrtvé i živé musíme vydávat svědectví“. Varoval před fanatismem, xenofobií a antisemitismem. Ocenil ty, kteří neváhali nasadit vlastní životy v boji za morální principy. Jako příklad uvedl československého diplomata Vladimíra Vochoče, který byl v roce 1938 jmenován konzulem ve francouzském Marseille a svoji funkci vykonával ilegálně i po obsazení Česka Hitlerem. Do roku 1941, kdy musel uprchnout do Anglie, zachránil stovky židovských uprchlíků, kterým tajně vydával falešné pasy a zajišťoval víza na cestu z Francie.   

Slovenská velvyslankyně Marcela Hanusová vzpomněla jeden z prvních transportů do koncentračního tábora Březinka (Birkenau) v březnu 1942, v němž byly deportovány slovenské ženy - na tisíc mladých židovských žen a dívek. Slovenští Židé Vrba a Wetzler, kterým se v roce 1944 podařilo z koncentrační tábora Auschwitz – Birkenau uprchnout, pak ve své zprávě podali první svědectví o fungování tohoto vyhlazovacího tábora a zachránili tím před smrtí na 200 tisíc maďarských Židů.   

Kyperský velvyslanec Stavros Avgustides připomněl, že na Kypru našli v letech 1946 až 1949 útočiště tisíce židovských uprchlíků na cestě do židovského státu. 

Izraelský velvyslanec Naom Katz se letos z bezpečnostních důvodů nemohl pietní akce osobně zúčastnit a jeho poselství přečetl velvyslanec Ivo Šilhavý. Izraelský velvyslanec v něm zmínil 67 tisíc řeckých Židů a na šest milionů Židů z celého světa, kteří přišli o život během holokaustu. Zdůraznil, že minulost je třeba připomínat, abychom ochránili přítomnost a budoucnost. Nestačí ceremoniály. Zkušenost je třeba zakotvit do vzdělávání, legislativy a vyvinout k jejímu šíření nové nástroje digitální epochy. Vyzval, abychom se postavili silám prosazujícím intoleranci, nenávist, násilí, extremismus a ničení.