Prezident John Dramani Mahama odhalil tuto změnu politiky během Prezidentského investičního fóra v Japonsku 20. srpna 2025, což signalizuje zásadní odklon od regulací, které upravovaly zahraniční investice po více než deset let. Toto oznámení přichází v době, kdy se Ghana snaží využít dramatického nárůstu přímých zahraničních investic, které v první polovině letošního roku vzrostly o 382 procent.

Podle stávajícího zákona o ghanském centru pro podporu investic z roku 2013 (zákon č. 865) musí zahraniční investoři splňovat přísné kapitálové limity: 200 000 USD pro společné podniky s ghanskými partnery a 500 000 až 1 milion USD pro podniky plně vlastněné zahraničními investory, v závislosti na obchodním sektoru. Tyto požadavky jsou již dlouho kritizovány jako zastaralé překážky, které odrazují menší investory a omezují atraktivitu Ghany ve srovnání s regionálními konkurenty.

Nový zákon GIPC (Ghana Investment Promotion Centre), který by měl být přijat do konce roku, tyto limity pro většinu obchodních kategorií odstraní. Obchodní společnosti však mohou i nadále čelit minimálním kapitálovým požadavkům, aby byly chráněny před zahlcením zahraniční konkurencí v maloobchodním sektoru.

Rozhodnutí Ghany odráží širší strategický výpočet. Zatímco země historicky udržovala ochranná opatření pro místní podnikatele, tvůrci politik se nyní domnívají, že rigidní kapitálové bariéry stojí Ghanu příležitosti ve stále konkurenčnějším investičním prostředí. Keňa, Pobřeží slonoviny a Nigérie již podobná omezení zmírnily, takže ghanské požadavky ve srovnání s nimi vypadají omezující.

Načasování není náhodné. Příliv přímých zahraničních investic v první polovině roku 2025 prudce vzrostl ze 179,07 milionu USD na 862,96 milionu USD, což naznačuje, že zájem investorů o Ghanu zůstává silný i přes globální ekonomické problémy. Vládní úředníci sázejí na to, že odstranění kapitálových bariér tento trend urychlí, zejména ve výrobě, zemědělství a digitálních službách, kde inovace často pocházejí od menších, agilnějších investorů.

Reformy však vyvolaly v ghanské podnikatelské komunitě intenzivní debatu. Místní průmyslové skupiny se obávají, že otevření stavidel zahraničnímu kapitálu bez odpovídajících záruk by mohlo marginalizovat ghanské podnikatele, kteří postrádají finanční zdroje, aby mohli konkurovat dobře financovaným mezinárodním firmám. Existují také obavy z přilákání tzv. „kufříkových společností“, což jsou nedbalé operace s minimálním závazkem k dlouhodobému hospodářskému rozvoji Ghany.

Ghanské centrum pro podporu investic (GIPC) reagovalo slibem systému screeningu založeného na riziku, který by hodnotil důvěryhodnost investorů, životaschopnost projektu a dodržování environmentálních a pracovních norem. Centrum také koordinuje činnost s obchodním rejstříkem a ghanským daňovým úřadem s cílem zefektivnit registrační procesy a řešit stížnosti, že byrokratické zpoždění odrazují legitimní investory.

Snahou této reformy je významně změnit ekonomický potenciál Ghany. Země se léta pohybovala na hraně mezi vítáním zahraničního kapitálu a ochranou místních zájmů. Nový přístup naznačuje, že Ghana je ochotna akceptovat větší otevřenost a věří, že konkurenční tržní síly nakonec ekonomice prospějí více než ochranná nařízení.

Důležité jsou i regionální důsledky. Vzhledem k tomu, že ekonomiky západní Afriky soupeří o omezené globální investiční dolary, mohl by krok Ghany tlačit na sousední země k další liberalizaci vlastních investičních režimů, jinak riskují ztrátu kapitálu ve prospěch Akkry. Je to hra s vysokými sázkami, zda Ghana dokáže přilákat kvalitní investory a zároveň si zachovat dostatečný regulační dohled, aby se zabránilo zneužívání.

Skutečnou zkouškou bude implementace. Budou prověřovací mechanismy dostatečně robustní, aby odfiltrovaly problematické investory? Dokážou se místní podniky přizpůsobit a konkurovat, nebo budou potřebovat dodatečnou podporu? A skutečně se zrušení kapitálových požadavků projeví ve vytváření pracovních míst a transferu technologií, které Ghana potřebuje?

Očekává se, že parlament bude tyto otázky projednávat, jakmile se návrh zákona bude schylovat ke schválení. Ghana prozatím vyslala mezinárodní investiční komunitě jasný signál: dveře jsou otevřeny více než kdykoli předtím a země sází na to, že výhody liberalizace převáží nad riziky.

Vzhledem k nutnosti takový dlouhodobě diskutovaný krok učinit, je málo pravděpodobné, že by nebyl parlamentem schválen. Zcela jistě je to důležitý moment pro české firmy a investory, pro něž vstup do Ghany byl limitován touto překážkou.

 

Vypracovala: Beata Matusiková, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Ghaně