Diskuse se uskutečnila u příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii, který se v Česku slaví 17. listopadu.

Velvyslanec osvětlil, že tento den se pojí se dvěma historicky velmi významnými událostmi, v nichž byli klíčovými aktéry právě studenti. Ozřejmil, jak v roce 1939 studenti vystoupili při pohřbu Jana Opletala proti zvůli nacistických okupantů, v důsledku čehož byly následně uzavřeny všechny vysoké školy na území tehdejšího protektorátu, a jak o padesát let později, v roce 1989, se brutální zásah komunistické policie tehdejšího Československa proti pokojné studentské demonstraci stal roznětkou k probuzení občanské společnosti a vedl k rozpadu komunistického režimu.

Návrat země do rodiny demokratických států byl institucionálně zakotven členstvím v NATO, do něhož Česko vstoupilo 12. března 1999 společně s Polskem a Maďarskem, a následně 1. května 2004, kdy se Česko spolu s dalšími devíti státy stalo plnoprávnými členy Evropské unie. Členství v těchto dvou institucích pro Česko znamená bezpečnostní záruky a možnost převzít spoluodpovědnost za kolektivní bezpečnost v euroatlantickém prostoru na straně jedné a zásadní předpoklady pro zajištění prosperity, nových pracovních příležitostí, svobody volně cestovat, studovat a pracovat v jakékoli členské zemi Unie na straně druhé.

Velvyslanec upozornil, že v době, kdy v bezprostředním sousedství řádí válka způsobená brutální agresí Ruska vůči Ukrajině, kdy hrozí, že dojde k dalšímu zhoršení bezpečnostní situace v různých částech Evropy, kdy přetrvává šok z hanebného teroristického útoku Hamásu na Izrael, a kdy svět čelí celé řadě výzev, je třeba hodnoty svobody a demokracie chránit a  usilovat o jejich rozšíření.

Proto se Česko tak aktivně angažuje v Evropské unii, NATO a také na půdě dalších mezinárodních organizací. Proto vyjadřuje tak zásadní podporu Ukrajině v boji za svobodu a nezávislost, který je v přeneseném slova smyslu i naším bojem za demokratické hodnoty, které sdílíme. Proto tak zásadní odsouzení teroristického útoku vůči Izraeli a navazující hlasování v OSN. Odtud také naše vnímání klíčové role regionu západního Balkánu pro mír a stabilitu v Evropě a podpora rozšíření Evropské unie o tyto země, stejně jako o Ukrajinu a Moldavsko.

Velvyslanec ještě zmínil, že pro Čechy je důležité, že otázky, které jsou pro ně důležité z pohledu stability, bezpečnosti a prosperity, mohou řešit společně s Chorvatskem. Jak nedávno napsal v autorském článku ministr zahraničních věcí České republiky Jan Lipavský při příležitosti jeho pracovní návštěvy Záhřebu, Česko a Chorvatsko jsou nejen přátelé, ale i blízcí spojenci a partneři.

V navazující diskusi směřovaly studentské dotazy převážně k událostem 17. listopadu 1989, proč se toto období nazývá Sametovou revolucí, a co proces hlubokých politických, společenských a ekonomických změn přinesl pro občany. Studenti se také zajímaly o aktuální souvislosti týkající se rozšíření Evropské unie a postojů Česka a Chorvatska k nim.