V zemi působí 770 oděvních závodů, které fungují jako dodavatelé zahraničních módních značek. Působí většinou na bázi CMP (cutting, manufacturing and packing), kdy odebírají veškeré vstupy od zadavatele zakázky a následně zasílají zpět hotové výrobky připravené k prodeji.

Oděvnictví zažilo v zemi značný rozmach v letech 2012 – 2020, během nichž celkový rozsah vyrobených a vyvezených oděvů vzrostl z jedné na pět miliard USD. 54 % z těchto vývozů směřovalo do EU, díky čemuž se EU jako celek stala třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem Myanmaru (po Číně a Thajsku).

V průběhu pandemie došlo ke globálnímu poklesu poptávky po oděvech. Vojenský převrat v Myanmaru dne 1. 2. 2021 dále prohloubil pokles zájmu o myanmarské zboží z důvodu všeobecné nestability v zemi, která pro výrobu znamenala především výpadky v logistice a dodávkách energií. Řada módních značek přerušila spolupráci s myanmarskými dodavateli také z důvodu rostoucí citlivosti spotřebitelů, regulátorů a investorů na etické, sociální a environmentální dopady výroby, kde myanmarské firmy často stále zaostávají, a to i za dalšími zeměmi v regionu, které jsou podobným způsobem zapojené do dodavatelských řetězců světového oděvnictví. V důsledku těchto trendů v posledních dvou letech na 100 závodů přerušilo či podstatně omezilo výrobu.

Od poloviny roku 2022 dochází k postupnému oživení celého sektoru, objem výroby a exportů vzrůstá, stejně jako dovoz vstupů pro výrobu, přičemž právě zde vzniká příležitost pro exportéry, neboť dovážen je nejen veškerý materiál pro výrobu (látky, krajky, zipy, knoflíky apod.), který je obvykle specifikován a často i přímo dodáván zadavatelem konkrétní zakázky, ale vzrůstá poptávka i po obalových materiálech a balících linkách a strojích užívaných v oděvní výrobě. Oděvní závody dále poptávají spolehlivé zdroje a rozvody elektřiny, aby mohly udržet výrobu i během stále častějších a déle trvajících výpadků a odstávek rozvodné sítě.

Oděvní firmy také poptávají celou řadu služeb, a to v oblasti finančních transakcí, logistiky a vzdělávání zaměstnanců. Rostoucí ESG požadavky odběratelů vedou ke zvýšené poptávce po certifikačních službách. Zařazení Myanmaru na tzv. černou listinu FATF zase zvyšuje poptávku po službách souvisejících s vyžadovanou enhanced due diligence.

Zároveň lze pozorovat rostoucí zájem myanmarského oděvnictví o vertikální integraci dodavatelského řetězce, tedy o posílení výroby vstupů pro oděvnictví přímo v zemi. V zemi pozvolna začíná pěstování a zpracovávání bavlny a byla uvedena do provozu první továrna na výrobu zipů. Lze očekávat, že tento trend bude dále pokračovat a přinese s sebou poptávku také od rostoucího počtu výrobců vstupů, tedy pěstitelů a zpracovatelů textilních plodin či výrobců kovových a plastových aplikací pro oděvy. Tito nově rodící se hráči v myanmarském oděvnictví budou v rostoucí míře poptávat zemědělskou techniku a přípravky (v případě pěstitelů), stejně jako celou řadu strojního vybavení pro úpravu a předení, tkaní či pletení látek, zpracování a lisování plastů, výroby forem apod., a doprovodné služby (školení, servis apod.).

České firmy, které se se svými výrobky a službami chtějí zapojit do oživení myanmarského oděvnictví, mají k dispozici celou řadu zdrojů informací i pomoci. Právě v oděvním sektoru je značně aktivní Evropská obchodní komora v Myanmaru (EuroCham Myanmar), která má i vlastní specializovanou oděvní sekci. EuroCham Myanmar také za podpory EU a německé organizace Sequa realizuje projekt MADE in Myanmar, kde poskytuje technickou a další asistenci oděvním firmám, aby snáze dostály novým požadavkům pro vstup na evropský trh.

České firmy se mohou se svými dotazy a žádostmi o služby obrátit přímo na obchodně-ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Rangúnu. Cenným zdrojem pomoci při pronikání na Myanmarský trh je rovněž program PROPEA, v jehož rámci prověřená poradenská společnost nabídne za zvýhodněných podmínek své služby při hledání místních obchodních partnerů a při vyřizování potřebných náležitostí pro uskutečnění vývozu.

 

Kamil Pikal, ekonomický diplomat, ZÚ Rangún