Egypt obývá téměř 110 miliónů lidí a každým rokem vzroste populace o další dva. Vzhledem ke stále patrnějším dopadům klimatických změn i zpřetrháním dodavatelských řetězců v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině roste v Egyptě tlak na zajištění alespoň částečné potravinové soběstačnosti země, zejm. pšenice, jejíž roční spotřeba činí přibližně 18 mil. tun. Zajištění dostatečného množství potravin pro všechny patří zároveň mezi body udržitelného rozvoje Agendy 2030 OSN. Právě díky financování na podporu naplňování Agendy 2030 uspořádalo velvyslanectví v Káhiře projekt zaměřený na výzkum zemědělských plodin a zvýšení odolnosti vůči okolním vlivům při jejich pěstování.

Projektu se zúčastnili celkem tři významní vědci z Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) v Olomouci, prof. Jaroslav Doležel, dr. Jan Bartoš a dr. Mahmúd Saíd. Těžištěm akce bylo prezentační fórum v prostorech velvyslanectví, během nějž experti podrobně představili aktivity ÚEB a především se zaměřili na podrobný výklad svého výzkumu v oblasti nových technik šlechtění plodin, sekvencování genomu a rozšiřování genofondu pšenice pomocí divoce rostoucích příbuzných rostlin. Přestože téma celého semináře bylo velice specificky a odborně zaměřené, následovala zajímavá diskuse, do níž se zapojili odborníci z publika napříč egyptskými vědeckými institucemi i státní správou.

Během druhého dne projektu proběhlo přijetí u ředitele národního výzkumného centra (přibližná obdoba české Akademie věd) i zemědělského výzkumného centra, které zahrnuje na 50 tisíc zaměstnanců a jehož aplikovaný výzkum probíhá v oblastech po celém Egyptě. Obě střediska projevila o spolupráci s ÚEB aktivní zájem.

Úspěchy výzkumu ÚEB skýtají významný potenciál do budoucna, neboť jeho převedení do praxe by pro Egypt znamenalo možnost pěstovat pšenici i v jinak neúrodných (často salinních) oblastech. Jedním dechem je však třeba dodat, že reálné nasazení vyšlechtěných či přímo geneticky modifikovaných plodin v Egyptě bude odvislé od pružnosti upravit potřebnou legislativu, která v tomto směru prozatím není příliš vstřícná.

Ondřej Cuchý, ekonomický diplomat ZÚ Káhira