UNESCO bylo založeno dne 16. listopadu 1945 po ukončení druhé světové války z přesvědčení, že trvalého míru na světě nelze dosáhnout pouhým sepsáním mezinárodních smluv, ale je také zapotřebí posílit spolupráci mezi lidmi na celém světě zejména v oblasti vzdělávání, vědy a kultury, jakož i podporovat dodržování lidských práv a právního řádu bez ohledu na rozdíly v pohlaví, rase, jazyku nebo vyznání. Československá republika patřila mezi 37 původních zakládajících členů, kteří na konferenci v Londýně dne 16. listopadu 1945 přijali Ústavu UNESCO, jež vstoupila v platnost dne 4. listopadu 1946 po ratifikaci 20 státy, mezi nimiž opět bylo Československo. Česká republika vstoupila do UNESCO dne 22. února 1993. UNESCO má v současné době 193 členských států a 11 přidružených členů bez hlasovacího práva (Anguilla, Aruba, Britské Panenské ostrovy, Curaçao, Faerské ostrovy, Kajmanské ostrovy, Macao, Montserrat, Nová Kaledonie, Svatý Martin a Tokelau).

Základním strategickým dokumentem je Střednědobá strategie UNESCO na léta 2014 až 2021, která byla schválena na 37. Generální konferenci v roce 2013 a vypracována na základě těchto zásad: (1) přehodnotit činnost UNESCO tak, aby byl dodržován jeho původní mandát a hlavní prioritní oblasti s cílem zajištění celkové konsistence jeho činnosti, (2) znovu definovat základní funkce UNESCO s ohledem na celosvětovou, regionální i národní úroveň, (3) urychlit a zlepšit reformu místního působení UNESCO, (4) podnítit inovace a kreativitu v různých oblastech UNESCO a (5) posílit spolupráci UNESCO, zejména v souvislosti s reformou systému OSN. Mezi jednotlivými oblastmi programu by měla být lepší flexibilita a propustnost, a to v souvislosti s jejich příspěvky k plnění obecných cílů. Program a rozpočet UNESCO na léta 2018 až 2021 (tzv. 39 C/5) byl schválen na 39. Generální konferenci v roce 2017 a zohledňuje současné výzvy v pěti programových oblastech UNESCO: (1) vzdělávání, (2) přírodní vědy, (3) společenské vědy, (4) kultura a (5) komunikace a informace, přispívá k provádění Cílů udržitelného rozvoje, zejména pak cíle č. 4 – kvalitní vzdělávání, a samozřejmě bere v úvahu také závazky vyplývající z mezinárodních smluv a programů UNESCO. Mezi základní programové osy patří plnění cílů Agendy OSN 2030, podpora činností v rámci dvou hlavních průřezových témat: rovnost žen a mužů a Afrika, pomoc nejméně rozvinutým a malým ostrovním rozvojovým státům, podpora činností ve prospěch mladých lidí, zajištění provádění programu na místní úrovni a snaha o maximální meziodvětvový přístup.