Východní partnerství je politika EU vůči skupině zemí, nikoli mezinárodní organizace s vlastními organizačními strukturami, členstvím atp. Z pohledu EU představuje Východní partnerství východní rozměr tzv. Evropské politiky sousedství, která má kromě východního i svůj rozměr jižní.

Vytvoření ucelené politiky vůči vybraným státům ve východním sousedství Evropské unie patřilo k prioritám českého předsednictví v Radě EU v 1. polovině roku 2009. První, zakládající summit Východního partnerství (VP) se proto uskutečnil 7. května 2009 v Praze.

Hlavním cílem Východního partnerství je vytvářet podmínky pro urychlení politického sblížení a pokračování hospodářské integrace mezi EU a šesti partnerskými zeměmi. Politika Východního partnerství má bilaterální i multilaterální dimenzi. V rámci bilaterální dimenze probíhají jednání jednotlivých partnerských států s EU (např. o asociačních či jiných rámcových dohodách, vízové facilitaci či liberalizaci). Multilaterální dimenze zahrnuje spolupráci celku šesti (nyní pěti) partnerských zemí s EU (jedná se např. o summity, schůzky ministrů zahraničních věcí, sektorových ministrů, o spolupráci v různých oblastech).

Bilaterální dimenze Východního partnerství

Bilaterální dimenze je rámcem pro jednání jednotlivých partnerských států s EU o vzájemných smluvních dokumentech. Všechny partnerské země kromě Běloruska měly s EU od r. 1999 uzavřeny Dohody o partnerství a spolupráci, které měly být postupně nahrazeny právními dokumenty, umožňujícími vyšší formy spolupráce. V tomto směru zatím nejdále pokročily Gruzie, Moldavsko a Ukrajina, které mají s EU od r. 2014 uzavřeny Dohody o přidružení. Dohody s Gruzií a Moldavskem vstoupily v platnost k 1. 7. 2016. Dohoda o přidružení s Ukrajinou vstoupila v platnost k 1. 9. 2017, do té doby byla prováděna prozatímně (důvodem bylo ukončení ratifikačního procesu v Nizozemsku až v roce 2017).

Dohoda o přidružení (Association Agreement) přináší partnerské zemi kromě prohloubení politického a sektorového dialogu s EU i právní závazek pracovat na reformách a na sbližování národní legislativy s legislativou evropskou. Posiluje se rovněž spolupráce v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky (nejedná se však o poskytnutí bezpečnostních záruk). Součástí Dohod o přidružení jsou i tzv. prohloubené a komplexní zóny volného obchodu (DCFTAs – Deep and Comprehensive Free Trade Areas), které odstraňují většinu omezení v obchodní oblasti.

Arménie uzavřela s EU v roce r. 2017 novou Dohodu o komplexním a posíleném partnerství (CEPA – Comprehensive and Enhanced Partnership Agreement); jedná se o rámcový dokument v řadě ohledů obdobný jako Dohoda o přidružení, který ale nepředpokládá účast země v zóně volného obchodu s EU. O podobném typu smluvního vztahu jedná také Ázerbájdžán. Bělorusko nemá dosud s EU uzavřen žádný rámcový smluvní dokument a v souvislosti s pozastavením své účasti ve formátu Východního partnerství v r. 2021 přerušilo i jednání o právně nezávazném Memorandu o prioritách partnerství, které vycházelo ze zapojení Běloruska do Evropské politiky sousedství.

Jednání v rámci bilaterální dimenze Východního partnerství se týkala i dohod o facilitaci či liberalizaci ve vízové oblasti. V dubnu 2014 vstoupila v platnost dohoda s Moldavskem o vízové liberalizaci (bezvízový styk se státy Schengenu) pro držitele biometrických pasů při cestách do 90 dnů. V roce 2017 pak vstoupily v platnost dohody o vízové liberalizaci i s Gruzií a s Ukrajinou.

Arménie, Ázerbájdžán i Bělorusko mají s EU uzavřeny dohody o vízové facilitaci (usnadněné získávání některých druhů víz). V listopadu 2021 se EU rozhodla pozastavit provádění této dohody ve vztahu k běloruským představitelům.

Multilaterální dimenze Východního partnerství

Multilaterální dimenze zahrnuje společnou spolupráci partnerských zemí s EU a má následující hierarchii:

1. summity hlav států/vlád (zpravidla jednou za dva roky);
2. zasedání ministrů zahraničí jednou za rok;
3. zasedání resortních ministrů;
4. spolupráce v rámci dvou strategických konferencí (k investicím a k evropským hodnotám), která by dle výstupů summitu VP z prosince 2021 měla nahradit dřívější spolupráci ve čtyřech tematických platformách:

• Platforma 1 – posílení institucí a dobré vládnutí,
• Platforma 2 – tržní příležitosti,
• Platforma 3 – propojenost (interkonektivita) – zejména budování energetických a dopravních sítí,
• Platforma 4 – mobilita a kontakty mezi lidmi.

Výše uvedené strategické konference však dosud nezahájily svou činnost. Důvodem je probíhající diskuse o budoucí podobě politiky Východního partnerství včetně jejího institucionálního uspořádání. Tuto diskusi zásadně urychlila agrese Ruska proti Ukrajině a její dopady na region východní Evropy včetně implikací pro vztahy zejména zemí tzv. Asociovaného tria (Ukrajina, Moldavsko, Gruzie) s EU. Summity (2009 Praha, 2011 Varšava, 2013 Vilnius, 2015 Riga, 2017 a 2021 Brusel; v roce 2020 se z důvodu pandemie COVID-19 konala videokonference hlav států/vlád) udávají v rámci Východního partnerství základní politickou linii spolupráce.

Kromě dialogu mezi vládami má spolupráce se zeměmi Východního partnerství i další rozměry. Parlamentní dimenzi Východního partnerství zajišťuje parlamentní shromáždění EURONEST, jehož se účastní zástupci parlamentů všech partnerských zemí kromě Běloruska. Konference regionálních a místních samospráv Východního partnerství CORLEAP zastřešuje spolupráci municipalit/samospráv.

Fórum občanské společnosti Východního partnerství umožňuje zapojení do této iniciativy též nevládním organizacím, think-tankům, nadacím, odborům, organizacím zaměstnavatelů a dalším aktérům občanské společnosti. Jelikož podpora spolupráce s nevládním sektorem je jednou z priorit České republiky, konala se v prostorách Ministerstva zahraničních věcí České republiky v předvečer zakládajícího summitu Východního partnerství v Praze v květnu 2009 konference „Východní partnerství – Cesta k fóru občanské společnosti“, jež předznamenala vznik Fóra. Během předsednictví v ČR v EU v roce 2022 se v Praze konalo pravidelné zasedání Fóra.

Dosavadní vývoj Východního partnerství

Prvních šest let od zakládajícího pražského summitu VP v květnu 2009 lze označit za období vizí, politické viditelnosti a rozvoje vztahů většiny partnerských zemí k EU. Toto období bylo završeno uzavřením dohod o přidružení s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou nebo dohody o vízové liberalizaci s Moldavskem v r. 2014.

Od roku 2015 se Východní partnerství věnovalo vedle pokračujících jednání o novém typu rámcových dohod s Arménií a Ázerbájdžánem a některých dohodách ve vízové oblasti zejména implementaci již uzavřených dohod a praktické stránce vzájemných vztahů s přímým dopadem na život obyvatel, tj. tématům politicky méně viditelným.

Od summitu VP v listopadu 2017 v Bruselu je značný důraz kladen zejm. na posilování odolnosti (resilience) partnerských zemí, přičemž tento aspekt je nadále jedním z pilířů spolupráce EU se zeměmi VP a v souvislosti s agresí Ruska proti Ukrajině nadále nabývá na relevanci. Od roku 2020 ztížily spolupráci v rámci Východního partnerství pandemie covid-19 a nepříznivý vývoj v některých zemích východoevropského regionu.

Zfalšované prezidentské volby v Bělorusku v srpnu r. 2020 a násilné potlačení demonstrací vedly ke zhoršení vztahů s touto zemí, která v červnu 2021 svoji spolupráci s EU v rámci Východního partnerství na úrovni vládních orgánů pozastavila. EU nicméně v rámci Východního partnerství nadále spolupracuje s běloruskou občanskou společností a nezávislými médii.

Vývoj v regionu významně poznamenalo také propuknutí druhé horké fáze konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií o Náhorní Karabach na podzim r. 2020.

V reakci na tyto události, které dále zvýraznily vnitřní diferenciaci geopolitických priorit mezi zeměmi Východního partnerství, vytvořily Gruzie, Moldavsko a Ukrajina podpisem memoranda na úrovni ministrů zahraničních věcí v květnu 2021 tzv. Asociované trio jako formát spolupráce, směřující k dalšímu prohlubování vztahů s EU. Účastnické země „Tria“ vyjádřili aspirace na členství a opětovně potvrdili závazek pokračovat v implementaci Asociačních dohod s tím, že tyto nepředstavují konečný cíl jejich vztahů s EU. Tento vývoj zvýšil tlak na větší diferenciaci v rámci politiky Východního partnerství.

Zásadní impulsem pro další posun ve východní politice EU pak byla opětovná ruská agrese proti Ukrajině v únoru 2022. Evropská unie kromě bezprecedentní a všestranné podpory Ukrajině a Moldavsku přiznala v červnu 2022 všem třem zemím tzv. Asociovaného tria evropskou perspektivu, přičemž Ukrajině a Moldavsku udělila status kandidátské země. Jakmile tyto země splní podmínky uvedené ve stanovisku Evropské komise k jejich žádosti o členství, rozhodne Rada EU o dalších krocích. Gruzii je EU připravena udělit status kandidátské země, jakmile budou vyřešeny priority uvedené ve stanovisku Evropské komise k žádosti o členství.

Země Asociovaného tria mj. i díky úsilí ČR v prosinci 2022 poprvé figurují v pravidelných každoročních závěrech Rady k rozšíření. Rada při této příležitosti rovněž ocenila značné úsilí, které Ukrajina za velmi obtížných okolností vynaložila ke splnění cílů, na nichž je založen její status kandidátské země. Rada dále uznala pokrok, jehož dosáhla v reformním procesu. Rada též vyzvala Komisi, aby vypracovala plán, v němž nastíní další kroky, jež usnadní přístup Ukrajiny na jednotný trh EU.

Obdobně Rada ocenila značné úsilí Moldavska při plnění cílů, na nichž je založen jeho kandidátský status, a vybídla je, aby pokračovalo v reformách. Rada zdůraznila, že je třeba dále prohloubit sektorovou integraci a dále zapojovat Moldavsko do vnitřního trhu EU.

Výsledky summitu Východního partnerství v Bruselu dne 15. 12. 2021

Šestý summit Východního partnerství, konaný 15. 12. 2021 v Bruselu, lze označit za úspěšný. Jednalo se o první plnohodnotný summit VP po čtyřleté přestávce, který přes složitá vyjednávání vedená před jeho konáním (v nichž ČR spolu s podobně smýšlejícími členskými státy sehrávala aktivní roli) a navzdory obavám z napětí mezi Arménií a Ázerbájdžánem dospěl i k přijetí společné politické deklarace, což má samo o sobě svoji symbolickou hodnotu. Dalším výstupem summitu je program spolupráce s partnerskými zeměmi do r. 2025.

ČR oceňuje, že deklarace summitu klade důraz na posílení odolnosti partnerských zemí. Jako výrazné pozitivum rovněž vnímáme udržení dosavadního jazyka k evropským aspiracím a evropské volbě partnerských zemí, jakož i dosažení explicitního uznání existence tzv. Asociovaného tria (Gruzie, Moldavsko, Ukrajina). Tento pozitivní moment byl nicméně již v r. 2022 výrazně překonán dynamikou vývoje reagující na agresi Ruska proti Ukrajině, tj. přiznáním evropské perspektivy zemím Asociovaného tria a udělením kandidátského statusu Ukrajině a Moldavsku.

Zmíněný Program spolupráce s partnerskými zeměmi do r. 2025 je vtělen do dokumentu „Recovery, resilience and reform: post 2020 Eastern Partnership priorities“, jehož hlavním mottem je posilování odolnosti partnerských zemí. Součástí dokumentu je i Ekonomický a investiční plán pro země VP, v jehož rámci je EU připravena vygenerovat až 17 mld. euro investic, přičemž plán bude přizpůsoben specifickým potřebám jednotlivých partnerských zemí. V případě BY je realizace plánu podmíněna přechodem země k demokracii.

Na okraj summitu se předsedovi ER Ch. Michelovi podařilo uspořádat přímá jednání mezi vrcholnými představiteli Arménie a Ázerbájdžánu, jejichž průběh a výsledky oba velmi ocenili. Tato skutečnost má význam nejen pro dotyčné partnerské země, ale také pro odhalení potenciálu EU působit jako vítaný nestranný zprostředkovatel zvládání konfliktů ve svém sousedství.

Významným symbolem byla v průběhu summitu také „politika prázdné židle“ pro představitele Běloruska a setkání ministrů zahraničí ČS EU se zástupci běloruské opozice, konané tři dny před summitem.

Česko a Východní partnerství

Základní myšlenkovou konstrukcí Východního partnerství se česká zahraniční politika zabývala dlouho před zahájením prvního českého předsednictví v Radě EU v roce 2009. Koncept koherentní politiky východním směrem v EU chyběl a spuštění projektu Východního partnerství tak představovalo historický a strategický krok směrem k vyšší míře angažovanosti EU s jejími východními sousedy.

Druhé české předsednictví v Radě Evropské unie v roce 2022 mělo Východní partnerství jako jednu ze svých priorit, přičemž si v reakci na agresi Ruska proti Ukrajině stanovilo následující priority:

• všestranná podpora Ukrajiny;
• naplňování kandidátského statusu Ukrajiny a Moldavska, přičemž Gruzie by měla zůstat součástí tohoto procesu;
• úsilí o pootevření přístupu zemí Asociovaného tria na vnitřní trh EU;
• posilování odolnosti všech partnerských zemí a ekonomická spolupráce s nimi;
• zahájení debaty o odstranění telekomunikačních bariér se všemi partnerskými zeměmi;
• zahájení reflexe ohledně budoucnosti VP.

Význam, který české předsednictví v Radě EU přikládalo politice VP, dokládá i velký počet realizovaných akcí:

• 4^th Eastern Partnership Youth Conference (Praha, 11.-13. 7.),
• Pozvání ministrů zahraničí Ukrajiny, Moldavska a Gruzie na “gymnich”, neformální zasedání ministrů zahraničí EU (30. -31. 8.),
• Fórum pro Ukrajinu v rámci konference Forum 2000 (Praha, 31. 8.-2. 9.),
• Konference ke geoparkům (Příbram, 4. 9.), https://www.eap-events.eu/ehome/geopark/home/,
• Konference “Curbing pollution for and with citizens” (Kypr, 4.-7. 10.),
• Digital Partnership for Cybersecurity and Resilience in Regions (Telč, 5.-7. 10.), https://extranet.kr-vysocina.cz/ebezpecnost/konference/,
• Conference on Security Resilience (Praha, 11. 10.),
• Business and Investment Forum (Praha, 17.-18. 10.),
• Zahajovací konference Univerzitního clusteru univerzit z EU a zemí VP, organizovaná Univerzitou Karlovou (Praha, 19. 10.), https://eapuc.eu/EAPUC-1.html,
• CORLEAP meeting – resilience of local governments (2.-4. 11.), https://www.youtube.com/watch?v=sfjv0ZhCeqE&t=1651s,
• Eastern Partnership Media Conference (Praha, 1.-2. 12.), https://www.youtube.com/watch?v=6yyMOYho1_k,
• Eastern Partnership Civil Society Forum Annual Assembly (Praha, 5.-7. 12.), https://eap-csf.eu/our-events/aa2022/,
• 12. 12. na okraj rady FAC v Bruselu každoroční schůzka ministrů ZV ČS EU a zemí VP a pracovní snídaně ČS EU k budoucnosti VP.

Česko od jeho vzniku setrvale podporuje implementaci a rozvoj Východního partnerství a aktivně se účastní debat o Východním partnerství na unijní úrovni. Při přípravě summitů VP se spolu s podobně smýšlejícími zeměmi iniciativně podílí na přípravě non-paperů, zabývajících se řadou aspektů spolupráce mezi zeměmi Východního partnerství a EU.

V roce 2020 se česká diplomacie výrazně podílela mj. na formulaci společného sdělení Evropské komise a Evropské služby vnější akce, jehož obsah se promítl i do závěrů Evropské rady z prosince 2020. Jako jeden z vůdčích principů politiky EU vůči zemím Východního partnerství bylo znovu zdůrazněno posilování odolnosti („resilience“) těchto zemí a jejich institucí v oblastech významných pro jejich zdravý vnitřní vývoj a jejich vztahy s EU.

Aktivní působení Česka v regionu Východního partnerství se kromě českých zájmů a zkušeností české diplomacie, firem a nevládních organizací opírá i o fakt, že Ministerstvo zahraničních věcí zřídilo diplomatická zastoupení ve všech šesti zemích Východního partnerství. MZV též vede aktivní dialog o vývoji Východního partnerství s expertní komunitou a pravidelně (dvakrát ročně) svolává mezirezortní koordinační porady k Východnímu partnerství. MZV vede také aktivní dialog s partnery z českého nevládního sektoru působícími v regionu.

V zemích Východního partnerství pokračuje rovněž česká podpora občanské společnosti. Ministerstvo zahraničních věcí věnuje značnou pozornost také strategické komunikaci a odolnosti proti dezinformacím, včetně podpory nezávislých médií v zemích Východního partnerství. Moldavsko a Gruzie zároveň patří mezi prioritní země rozvojové spolupráce a speciální partnerství v této oblasti je rozvíjeno s Ukrajinou. Vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny byl v lednu 2023 jmenován Tomáš Kopečný.

Česko prosadilo navýšení prostředků Mezinárodního visegrádského fondu (MVF), určených pro projekty v zemích VP. Následně byl zřízen speciální grantový program pro Východní partnerství Visegrád+. Česká diplomacie se aktivně podílí na přípravě a průběhu každoročních schůzek ministrů zahraničních věcí zemí V4 a partnerských zemí. Zatím poslední setkání ministrů zahraničí V4 a Východního partnerství se uskutečnilo v dubnu 2021.

Česko dlouhodobě působilo jako lídr pro oblasti reforem místních samospráv v rámci Panelu Východního partnerství k dobrému vládnutí a reformě veřejné správy. Ministerstvo zahraničních věcí pořádalo pro experty na místní správu ze zemí Východního partnerství pravidelně semináře, v posledních letech ve spolupráci s Estonskem.

Gestorem problematiky Východního partnerství na Ministerstvu zahraničních věcí České republiky je odbor států východní Evropy v úzké spolupráci se zvláštním zmocněncem ministra zahraničních věcí pro otázky Východního partnerství PhDr. Janem Marianem.