Rada pro lidská práva (RLP) byla formálně vytvořena rezolucí Valného shromáždění OSN (VS) schválenou 15. března 2006. RLP tvoří 47 členských států, které volí VS OSN na tříleté funkční období. Každý rok se tudíž část členů Rady obměňuje.

RLP jedná na řádných a zvláštních zasedáních minimálně 10 týdnů v roce. Řádné zasedání se koná třikrát ročně: v březnu v délce 4 týdnů vč. segmentu na vysoké úrovni, v červnu a září v délce 3 týdnů. Zvláštní zasedání obvykle reaguje na krizovou situaci v konkrétní zemi. K jeho svolání je nezbytný souhlas jedné třetiny členů (tj. 16 států). Podrobné informace ke zvláštním zasedáním jsou dostupné zde (anglicky).

Hlavní formou přijímaných textů jsou rezoluce RLP, které mohou být tematické (např. k právům žen, občanské společnosti, vzdělání, rasismu nebo klimatické změně) nebo geografické (např. k lidskoprávní situaci v Myanmaru, Venezuele, Bělorusku nebo Etiopii). RLP je ale i první schvalovací instancí pro texty nově vypracovaných lidskoprávních úmluv či deklarací.

Důležitou formou činnosti RLP jsou tzv. Zvláštní procedury (UN Special Procedures), kterými jsou např. zvláštní zpravodajové, nezávislí experti nebo pracovní skupiny. Mandáty zvláštních procedur se dělí na tematické (Thematic Mandates) a na teritoriální, (Country Mandates), vztahující se k určité zemi nebo teritoriu. Do mandátu Zvláštních procedur (dle dané rezoluce) obvykle spadají návštěvy zemí, jednání o případech porušování lidských práv nebo reportování o jejich stavu. Představitelé Zvláštních procedur své nálezy a zjištění prezentují během zasedání RLP v interaktivních dialozích se státy a občanskou společností.

Významným mechanismem RLP je také univerzální periodický přezkum (UPR), který představuje mezivládní proceduru zkoumající stav lidských práv v členských státech OSN. UPR byl ustaven Valným shromážděním OSN v roce 2006. Každá členská země je v průměru jednou za čtyři až pět let podrobena ostatními členskými státy přezkumu v široké oblasti lidských práv. Prostřednictvím UPR se tak do centra pozornosti opakovaně dostanou také země, které se z různých důvodů na jednání RLP běžně neobjevují, ale jejichž lidskoprávní situace by si tuto zvýšenou pozornost zasluhovala. Poslední přezkum lidskoprávní situace v zemi ČR podstoupila v lednu 2023.

Členství a aktivity ČR v RLP

Politika aktivního prosazování principů demokracie, ochrany a rozvoje lidských práv a právního státu patří mezi stěžejní pilíře české zahraniční politiky. Česká republika tyto zásady prosazovala a prosazuje na mezinárodním poli dlouhodobě.

ČR byla řádným členem RLP do konce roku 2023. V květnu 2022 byla zvolena VS OSN členem na místo uvolněné Ruskou federací v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině. V roce 2023 ČR poprvé v historii RLP také předsedala. Předsednickými prioritami bylo zajištění co nejširší participace aktérů (včetně malých ostrovních států, občanské společnosti, apod.) v rámci Rady a zvýšení efektivity RLP, také díky využívání digitálních nástrojů. Třetí prioritou bylo zajištění co nejhladšího fungování Rady za účelem naplňování jejího preventivního mandátu (předcházení porušování lidských práv ve světě).

ČR byla členem RLP již čtyřikrát - v letech 2019-2021, 2011-2014 (ČR byla jedním ze 4 místopředsedů) a 2006-2007. Opětovná zvolení České republiky do RLP svědčí o významu lidských práv pro českou zahraniční politiku, stejně jako o pozitivním vnímání ČR jako země schopné přispět k ochraně lidských práv na globální scéně. Jsou také závazkem pokračovat v této politice i nadále. ČR již ohlásila kandidaturu do RLP pro období 2025-2027. Volby proběhnou na podzim 2024 ve Valném shromážedění OSN v New Yorku.

Mezi dlouhodobé tematické priority ČR v oblasti lidských práv patří zejm. podpora mezinárodních lidskoprávních mechanismů a systematické zohledňování lidských práv (tzv. mainstreaming), podpora občanské společnosti, včetně obránců lidských práv, podpora svobody projevu a přístupu k informacím, včetně svobody médií, podpora rovné a co nejširší politické a veřejné participace, podpora budování institucí právního státu, podpora rovnosti a nediskriminace a podpora lidských práv v tématech spojených se zaměstnaností a životním prostředím.

Na zasedáních Rady v letech 2013, 2014, 2018 a 2021 ČR předložila (spolu s Botswanou, Indonésií, Peru a Nizozemím) návrhy rezoluce k rovné politické a veřejné participaci, které byly přijaty konsensem a podporovány vysokým počtem států. V letech 2019 a 2022 pak úspěšně prosadila ve spolupráci s dalšími státy (Indonésie, Litva, Maledivy, Mexiko a USA) rezoluci k právu na svobodu shromažďování a sdružování.

 

Aktuální informace o činnosti RLP a českých aktivitách v Radě naleznete na webových stránkách Stálé mise ČR při OSN v Ženevě.