Český jazyk a literaturu lze ve Francii studovat pod vedením lektorů českého jazyka vyslaných v rámci Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí hned na několika místech: Aix en Provence, Dijon, Nîmes, a dále pak na již výše zmíněných univerzitách v Paříži, na INALCO a na Sorbonně.

INALCO se specializuje výuku a výzkum jazyků a civilizací střední a východní Evropy, Asie, Oceánie, Afriky a původních amerických národů. Různými formami zde lze studovat okolo stovky jazyků z celého světa vyjma západní Evropy. Čeština se vyučuje na katedře evropských studií. České oddělení má momentálně čtyři interní vyučují a lektorku vyslanou Českou republikou. Interními vyučujícími jsou literární vědkyně a vedoucí českého oddělení Catherine Servant, historik Étienne Boisserie, jazykovědec Ivan Šmilauer a politoložka Jana Vargovčíková. S těmito všemi měly zástupkyně MZV, MŠMT a DZS možnost se v návaznosti na hospitaci ve výuce vyslané lektorky Aleny Kotšmídové setkat a prodiskutovat aktuální situaci na lektorátu bohemistiky.

V dnešní době je INALCO jedinou francouzskou vysokoškolskou institucí, na které je možné bohemistiku absolvovat jako samostatně akreditovaný bakalářský a magisterský obor (licence a master). Kromě toho zde lze češtinu studovat zejména v rámci mezioborového čtyřletého cyklu, který umožňuje získání speciálního Diplomu z jazyka a civilizace (Diplôme de langue et civilisation, DLC). Tento model je využíván zejména studenty, kteří již mají zapsaný nějaký jiný obor na jiné vysoké škole, např. na Pařížském institutu politických věd (Institut d'études politiques de Paris čili Sciences Po). Dalším formou je režim takzvaného vedlejšího studia (Inscription en mineure), který umožňuje zapsat si ke svému hlavnímu oboru omezené množství předmětů dle vlastního výběru, ovšem bez vyústění v jakýkoliv samostatný diplom. Zájemcům o vyučované jazyky z řad „nestudentů“ je pak určen „jazykový cestovní pas“ (passeport des langues), který je jedinou skutečně placenou formou studia na INALCO a umožňuje účast na omezeném počtu seminářů a přednášek s možností (ale nikoliv povinností) skládat zkoušky. Diplom se ani na konci tohoto programu nevydává.

Sekce bohemistiky, jako součást Katedry slavistiky na Univerzitě Paříž IV. Sorbonne sídlí od r. 1997 v moderní budově na boulevard Malesherbes, nikoli ve staré budově Sorbonny v Latinské čtvrti. Bohemistiku zde lze studovat ve dvou modulech, buď jako Středoevropská studia (Études centreuropéennes) nebo modul Čeština v kombinaci s jiným jazykem (Langues Étrangeres Appliquées). Působí zde 6 vyučujících, mezi nimi jedna z nejvýraznějších osobností bohemistiky v zahraničí Xavier Galmiche, profesor české literatury  a zástupce vedoucí katedry slavistiky. Hospitace na výuce u vyslané lektorky Lenky Vaněčkové ukázala na různorodost přítomných studentů jak z hlediska motivace ke studiu českého jazyka, tak ve smyslu výchozí znalosti českého jazyka. U studentů, kteří mají menší znalost češtiny z rodiny, je problém s vhodnými výukovými materiály. Z tohoto důvodu spolupracuje lektorka s Marií Boccou Kestřánkovou z Ústavu bohemistických studií na FF UK v Praze i ve výzkumné oblasti ve věci definice  a podpory českého jazyka jako „heritage language“ (zděděný jazyk). Po hospitaci na výuce se uskutečnilo zdvořilostní setkání s nadřízenou paní lektorky, paní Clarou Royer, odbornou asistentkou vyučující historii, metodologii, literaturu se specializací na Slovensko a Maďarsko.

Hodnocení práce A. Kotšmídové i L. Vaněčové je ze strany univerzit v obou případech velmi pozitivní. Zástupkyně MZV, MŠMT a DZS měly možnost se o jejich pedagogických schopnostech včetně přístupu ke studentům během hospitace na hodinách osobně přesvědčit. Lektorky mají v rámci fakult dobré postavení, a to jak mezi studenty, tak i mezi ostatními kolegy.

Představitelé univerzit i studenti byli seznámeni s možnostmi studia v ČR a také studiem v rámci Krajanského vzdělávacího programu (krajanský jazykový kurz, kurz metodiky výuky českého jazyka, krajanský stipendijní pobyt). Akcentovala se i diskuze o dalších možnostech zviditelnění bohemistiky ze strany univerzit a lektorek, které by pomohly počty studentů udržet, ideálně i v budoucnu navýšit.